Jako jasné odmítnutí krajně pravicového populismu poslední volby v Česku ale vnímat nelze, podotkl deník a poukázal na skutečnost, že hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury získalo 9,56 procenta hlasů. Úspěch koalic Spolu a Pirátů a STAN však naznačují, že vlna populismu opadává, napsal americký deník. Dynamiku této vlny podle něj zastavilo spojení jejích dříve rozhádaných odpůrců i Trumpův neúspěch v loňských listopadových volbách.

Babiše a Okamuru dal The New York Times do souvislosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, známým svým nesmlouvavým postojem vůči přijímání migrantů, předsedou slovinské vlády a Orbánovým spojencem Janezem Janšou či s představiteli vládnoucí polské konzervativní a nacionalistické strany Právo a spravedlnost (PiS).

Deník podotkl, že Orbánova strana Fidesz by mohla prohrát příští rok ve volbách, pokud se její protivníci dokážou spojit, a že podle průzkumů veřejného mínění klesá také popularita Janšovy strany SDS.

Přestože Babiš se dlouho držel stranou od silné antiimigrační rétoriky, která zaznívá od maďarských, polských či slovinských lídrů, před volbami se ve snaze mobilizovat voliče s gustem tématu migrace zhostil, píše newyorský list. Připomíná také, že Babiš se v září vydal k maďarsko-srbským hranicím, kde ho Orbán provedl podél plotu, který Maďarsko v roce 2015 postavilo, aby zastavilo migranty, a že o několik dní později se setkal se svým maďarským protějškem v Česku.

V čele populistické fronty

Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) byl Babiš v čele středoevropské populistické fronty. Jeho prohra může být povzbuzením pro koalici středopravých stran v Maďarsku, která se bude snažit porazit Orbána také s antikorupčním poselstvím, píše deník. Dodává, že Babiš v kampani přemýšlel o zrušení Evropského parlamentu, který nazval "zcela zbytečnou institucí“.

WSJ i britský ekonomický list Financial Times (FT) uvádějí, že k Babišově prohře přispěla i kauza Panama Papers, v níž vyšly najevo jeho neprůhledné nákupy nemovitostí přes offshorové společnosti.

WSJ zdůrazňuje, že nové koalice úspěšně vyplnily mezeru vzniklou po kolapsu tradičních stran. Připomíná, že ČSSD, která tvořila s ANO koalici a do parlamentu se nedostala, je jednou z nejstarších sociálnědemokratických stran v Evropě, a že KSČM, kterou potkal stejný osud a na jejíž podporu také spoléhala odcházející Babišova vláda, nebude v Poslanecké sněmovně zastoupena poprvé od druhé světové války.

FT v popisu voleb v České republice Babiše do středoevropského kontextu nezasazuje. Babiše s ostatními lídry ve střední Evropě vůbec nesrovnává a píše o něm jen jako o premiéru-miliardáři. Podrobně popisuje vnitropolitickou situaci v zemi před volbami a možný vývoj po volbách. Píše, že Babiš byl v minulých volbách zvolen mimo jiné díky slibům, že skončí s rozšířenou korupcí a k jeho popularitě pak přispěl mimo jiné růst důchodů a snížení daně z příjmu. Kritiky se mu ale dostalo za vedení země v pandemii a za rychlé zvyšování státního dluhu. Po většinu času také sám čelil obvinění z podvodů a ze střetu zájmů.

List FT rovněž upozornil, že Babiš může dostat šanci vytvořit novou vládu i přes nečekané vítězství koalice ANO. Britský list ale zdůrazňuje, že Babišovy šance zůstávají nízké, přestože jeho blízkým spojencem je prezident Miloš Zeman.

Obě opoziční koalice proti českému premiérovi Andreji Babišovi získaly v sobotu parlamentní většinu, což zvyšuje možnost, že Babiš - otřesený finančními odhaleními v kauze Pandora Papers - může být po volbách odstraněn z funkce, píše americký deník The Washington Post. List si všímá, že Babiš sice po volbách přiznal, že středopravá koalice vyhrála. Zároveň ale označil koncept koalic za podvod. Připomíná také, že prezident Miloš Zeman by mohl pověřit sestavením vlády předsedu ANO, protože vede nejsilnější politickou stranu, která není koalicí. Zeman už dříve avizoval, že právě takto bude po volbách postupovat, připomíná list.