Zatím ještě není jasné, zda se po nedělních volbách stane rakouským prezidentem Hofer nebo jeho soupeř ze strany Zelených Alexander Van der Bellen. Rozdíl mezi nimi byl minimální a o celkovém výsledku rozhodnou korespondenční hlasy, které budou sečteny teprve během dneška.

Podle deníku Süddeutsche Zeitung se prezidentské volby nepodobaly žádnému předchozímu hlasování v Rakousku. "Země byla po zavření volebních místností napjatá a rozdělená na dva tábory: pravice a naštvaní občané proti levici, středu, znepokojeným a zklamaným," napsal deník s tím, že volební pat ukazuje na velkou polarizaci mezi oběma částmi společnosti.

"To, že tyto volby mohou zemi rozdělit, se očekávalo. Ale při bližším pohledu se jedná spíš o negativní polarizaci," píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Skoro polovině voličů Van der Bellena a každému třetímu voliči Hofera šlo především o to, aby zabránil zvolení druhého kandidáta," uvedl list.

Deník Die Welt konstatuje, že voliči hlasující pro Hofera dávali svým výběrem najevo i nesouhlas s politikou vládní koalice socialistů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). "Přinejmenším polovina voličů zjevně ztratila důvěru v politický systém ovládaný SPÖ a ÖVP, který fungoval celá desetiletí. Získat zpět tuto důvěru bude pro nového rakouského kancléře Christiana Kerna těžký úkol," napsal deník.

Vztahy s prezidentem

Podle Süddeutsche Zeitung bude Kernova vláda v případě zvolení Hofera čelit častým střetům s prezidentem. Pokud by vyhrál Van der Bellen, vztahy s kabinetem by podle listu byly uvolněné, ale na druhou stranu by to mohlo ještě víc mobilizovat voliče FPÖ, kteří současnou vládu odmítají. Deník připomíná, že už nyní má FPÖ v průzkumech větší podporu než obě vládní strany.

Die Welt upozorňuje, že rakouské volby mohou mít dopad i na situaci v dalších státech. "V listopadu se volí ve Spojených státech, příští rok v květnu ve Francii a na podzim 2017 do německého Spolkového sněmu. Ve všech těchto zemích mají dobré vyhlídky politici, kteří podporují předsudky, čerpají energii z napětí ve společnosti a vezou se na vlně rozčarování z etablovaných politických stran," napsal deník. "Kdo chce zastavit posilování těchto 'populistů', musí toho udělat víc, než jim jen nadávat do 'nacistů' a 'idiotů'," uvedl.