Aby bylo volební klání definitivně ukončeno, zbývá sečíst hlasy zhruba 200 tisíc Švédů žijících v zahraničí, ty však zřejmě s výsledky výrazněji nepohnou. Vládnoucí Sociální demokraté tak zvítězili s více než 28 procenty hlasů a jejich středo-levý blok získal 144 křesel a hlasy 40,6 procenta voličů.

Jen o dva poslance méně však se 40,3 procenty hlasů získal středo-pravý blok, v jehož čele stojí Umírnění. Ti ve volbách získali podporu 19,8 procenta voličů. Ani jedna z koalic tak nedokáže vytvořit potřebnou většinu.

Volební pat bude oříškem pro stávajícího premiéra a předsedu sociální demokracie Stefana Löfvena. Ten krátce po zveřejnění výsledků prohlásil, že je na čase přestat se držet tradičního systému politických bloků a začít jednat napříč politickým spektrem. Chce tak zabránit podílu Švédských demokratů na vedení státu.

„Voliči rozhodli, nyní záleží na všech řádných stranách, aby vyčkali definitivních výsledků a poté jednali o vzájemné spolupráci. Tak, aby se Švédsko mohlo i nadále posouvat vpřed zodpovědným způsobem,“ uvedl podle serveru Deutsche Welle Löfven. Tradiční strany podle něj nemají zájem s nacionalisty, jejichž strana vznikla na základech neonacistického hnutí, spolupracovat.

Předseda Sociálních demokratů uvedl, že ani přes nejhorší výsledek strany za více než sto let nehodlá na svou funkci rezignovat. Svým příznivcům sdělil, že Švédští demokraté „uznávali Hitlera a rozdmýchali plameny rasismu“ a prohlásil, že tradiční strany mají „morální povinnost“ vytvořit vládu.

Jeho slova potvrdil i předseda Umírněných Ulf Kristersson. „Během kampaně jsme dali najevo jasné stanovisko. Středo-pravý blok nebude vládnout se Švédskými demokraty ani s nimi nebude jednat o sestavení vlády,“ prohlásil.

Jaká bude role nacionalistů?

Výsledky švédských parlamentních voleb s napětím sledovala velká část Evropy a největší obavy panovaly právě z výraznějšího úspěchu protiimigrační strany. Jejími hlavními prioritami je totiž odchod Švédska z Evropské unie a zamezení přístupu migrantů do země. Švédští demokraté však nedokázali naplnit vysoká očekávání.

Oproti výsledku z roku 2014 si ale polepšili o 5 procentních bodů, když jim svůj hlas dalo 17,6 procenta voličů. Předseda strany Jimmie Akesson to označil za volební vítězství. „Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít,” cituje Akessona Česká televize.

„Jsme svědky politického zemětřesení, které se ve Švédsku jen tak neděje. Myslím, že lídři těch dvou velkých stran - Sociálních demokratů a konzervativců - by měli slyšet signál švédského lidu, měli by se změnit a měli by vnímat, co lidi chtějí. Reprezentujeme víc než milion voličů, miliony nemůžete ignorovat,“ prohlásil podle ČT lídr sněmovní frakce nacionalistů Mattias Karlsson.

Ohlasy ze zahraničí

Bývalý belgický premiér a hlavní vyjednavač Evropského parlamentu ohledně brexitu Guy Verhofstadt výsledky švédských voleb vítá. „Hlasování prokázalo, že naši partneři z Centrální strany a Liberální strany oproti předchozím volbám získali. Švédští demokraté navíc získali méně, než se očekávalo,“ uvedl podle deníku Express.

„Švédské středo-pravé a středo-levé strany zvítězily, zatímco protiimigrační strana (Švédští demokraté) skončila třetí s 18 procenty. To znamená, že 82 procent Švédů volilo pro tradiční strany a popřelo katastrofické předpovědi médií,“ napsal na twitteru americký politik Michael Carpenter.

Podle žurnalisty z deníku The Guardian Jona Henleyho nyní vše záleží na vyjednávacích schopnostech Stefana Löfvena. „Nová vláda, která se může formovat týdny, bude potřebovat podporu z opačného konce politického spektra, nebo se bude muset spolehnout na Švédské demokraty, které ostatní strany dlouhodobě odsuzují kvůli extremistickým kořenům. Populisté by se tak mohli podílet na moci,“ uvedl.

Situace po volbách
Politická scéna ve Švédsku je v současné době rozdělena na dva velké bloky tradičních stran, třetí větev pak tvoří osamocení Švédští demokraté. Středo-levý (také zvaný Červeno-zelený) blok tvoří nejsilnější strana v zemi Sociální demokraté společně se Stranou zelených a Levicovou stranou (bývalá Levicová komunistická strana). Středo-pravý blok (zvaný Aliance pro Švédsko) sdružuje Umírěné, Liberální lidovou stranu, Stranu středu a Křesťanské demokraty.

STŘEDO-LEVÝ BLOK - 143 křesel v parlamentu
Největší ztrátu zaznamenali Sociální demokraté, kteří si oproti předchozímu období pohorší o 12 poslanců. Deset míst v parlamentu ztratila i Strana zelených, zatímco Levicová strana si o 7 křesel polepšila.

STŘEDO-PRAVÝ BLOK - 143 křesel v parlamentu
Strany Aliance pro Švédsko mohou výsledek voleb považovat za úspěch. Nejsilnější Umírnění sice ztratili 13 křesel, jejich koaliční partneři však v součtu získali 23 poslaneckých mandátů. Pouze Liberální lidová strana zopakovala výsledek z loňských voleb. 

ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ - 63 křesel v parlamentu
Nacionalisté si oproti předchozím volbám polepšili o 13 poslanců, nedosáhli však na výsledek, který jim předpovídaly průzkumy. I tak ale mohou představovat klíčový prvek v sestavování příští vlády. Pokud se Sociálním demokratům nepodaří domluvit s některými stranami Aliance pro Švédsko, budou se muset obrátit právě na Švédské demokraty, se kterými zatím spolupracovat odmítají.