Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Volby vyhrál Fico, ale parlament ovládne opozice

Bratislava - Sobotní parlamentní volby na Slovensku s bezmála 35 procenty získaných hlasů vyhrál levicový Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, dosavadní opozice však bude mít ve 150členném parlamentu většinu 79 mandátů.

13.6.2010 3
SDÍLEJ:

Premiér Robert Fico s manželkou Svetlanou odevzdali 12. června 2010 v Bratislavě své hlasy ve slovenských parlamentních volbách.Foto: ČTK

Vyplývá to z neoficiálních výsledků, které v neděli po sečtení všech hlasů zveřejnil slovenský statistický úřad.

Do parlamentu se dostalo šest stran. Nejsou mezi nimi dosud vládní Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) expremiéra Vladimíra Mečiara ani opoziční Strana maďarské koalice (SMK), které nemají potřebné minimum pěti procent hlasů.

Směr-SD obsadí v Národní radě 62 křesel, tedy o dvanáct více než před čtyřmi roky.

Na druhém místě skončila dosud nejsilnější opoziční strana Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS) se ziskem 15,42 procenta hlasů, což znamená 28 mandátů.

Na třetí místo se probojovala nová strana Svoboda a Solidarita (SaS, 12,14 procenta), kterou pozorovatelé přirovnávají v českým Věcem veřejným, před Křesťanskodemokratické hnutí (KDH, 8,52 procenta).

Své zástupce bude mít v parlamentu i nová strana Most-Híd někdejšího předsedy Strany maďarské koalice Bély Bugára (8,12). Jen těsně pětiprocentní hranici překonala dosud vládní Slovenská národní strana (SNS), pro kterou zisk 5,07 procenta hlasů znamená výraznou ztrátu voličské podpory.

Výsledek připomíná situaci v Česku, kde v nedávných parlamentních volbách rovněž vyhrála sociální demokracie, ale vládu nakonec sestavují její soupeři disponující v parlamentu většinou křesel.


Slováci ve volbách odmítli konfrontaci a zvolili cestu k reformám

Bratislava - Slovenští voliči v sobotních parlamentních volbách rozhodli o změně dosavadní konfrontační politiky a o návratu k reformám. Volby sice vyhrál levicový Směr-sociální demokracie (Směr-SD) dosavadního premiéra Roberta Fica, ale většinu křesel v Národní radě obsadí středopravé strany.

Dvěma dosud opozičním uskupením, Slovenské demokratické a křesťanské unii – Demokratické straně (SDKU-DS) a Křesťanskodemo­kratickému hnutí (KDH), pomohli porazit Směr-SD dva žolíci. Byly to mimoparlamentní strany Svoboda a Solidarita (SaS) spoluautora daňové reformy Richarda Sulíka, která bývá přirovnávána k českým Věcem veřejným avšak s větším programovým důrazem na ekonomická témata, a Most-Híd vedená bývalým předsedou Strany maďarské koalice (SMK) Bélou Bugárem. Rozkol v SMK, jež spolu s novou stranou Most-Híd zastupuje zájmy maďarské menšiny, nakonec připravil SMK o místa v Národní radě, neboť nezískala požadovaných nejméně pět procent hlasů.

Nová slovenská vláda, kterou se pokusí sestavit středopravé strany, bude muset řešit především dopady hospodářské krize, vysokou nezaměstnanost a napravovat pošramocené vztahy se sousedním Maďarskem. Na nich se podepsala také předvolební kampaň. Poté, co Maďarsko přijalo zákon, který umožňuje udělit maďarské občanství etnickým Maďarům žijícím v zahraničí, Slováci pohrozili, že Maďaři žijící na Slovensku přijdou o slovenské občanství, pokud získají občanství maďarské.

Dopadlo to podobně jako v České republice

Slováci v sobotu rozhodli podobně jako Češi ve volbách před dvěma týdny. Výsledky hlasování na Slovensku zároveň připomenuly rok 1998, kdy opozice porazila do té doby dominantního Vladimíra Mečiara. Letošní hlasování navíc poslalo Mečiara, jednu z nejvýraznějších postav slovenské polistopadové politiky, do politického důchodu. Jeho Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) se do parlamentu nedostala. Podle prvních komentářů se tak zřejmě uzavřela éra „mečiarismu“, která byla mimo jiné spojena s mezinárodní izolací Slovenska.

Premiér a šéf Směru Fico v letošních volbách nejspíše doplatil na konfrontační styl své politiky, který nastavil po minulém volebním vítězství, tedy po volbách v roce 2006. Svými častými útoky kritizoval opozici, ale do politického ústraní vytlačil také své koaliční partnery, tedy populistickou LS-HZDS a nacionalistickou Slovenskou národní stranu (SNS). A právě volební propad LS-HZDS a slabý výsledek SNS připravily Fica o možnost pokusit se sestavit vládu. Nic na tom nemění skutečnost, že jeho Směr získal letos více hlasů než v roce 2006.

Premiérem by se mohla stát poprvé žena

Slovensko by po letošních volbách mohlo mít poprvé v čele vlády ženu. Neúspěšná prezidentská kandidátka Iveta Radičová vedla SDKU-DS do voleb poté, co z postu volebního lídra odešel předseda strany Mikuláš Dzurinda. Byl k tomu přinucen aférou spojenou s údajně sporným financováním SDKU-DS. Třiapadesátiletá socioložka Radičová ve volební kampani především tlumila Ficovy výpady proti SDKU-DS.

Ještě předtím, než začne vznikat nový kabinet, bude muset čtyřlístek středopravých stran vyřešit programové spory. Narazit na sebe by mohly například zájmy konzervativní KDH a liberální SaS, která podporuje třeba registrovaná partnerství homosexuálů nebo beztrestnost pro držení malého množství marihuany. V parlamentu čeká strany ohlašované koalice první zkouška už při hlasování o pomoci zadluženému Řecku. Například SaS se v minulosti jasně stavěla proti pomoci Aténám, na které se dohodly členské země eurozóny včetně Slovenska.

Ekonomický tygr Evropy

Politici všech čtyř stran, tedy SDKU-DS, SaS, KDH i Most-Híd, se dobře znají a už mají zkušenosti ze společného vládnutí. Pod vedením premiéra Dzurindy v letech 1998 až 2006 prosadili několik důležitých reforem, které pomohly rychlému růstu ekonomiky. Díky tomu se Slovensko svého času těšilo přezdívce ekonomický tygr Evropy. Široká koalice ale nevydržela a před čtyřmi lety ji po předčasných volbách zbavil moci právě Ficův Směr.

V letošních volbách Slováci také odmítli radikalismus. Nacionalistická Slovenská národní strana Jána Sloty, který je znám ostrými výpady proti Maďarsku nebo Romům, se do parlamentu dostala jen těsně a musí se smířit s výrazným ústupem z dosavadní pozice vládní strany. Ještě hůře dopadla SMK, jejíž představitelé zase vznášeli radikálnější požadavky v zájmu maďarské menšiny. Naopak z volebních výsledků je zřejmé, že konkurenční Most-Híd nevolili pouze Maďaři žijící na Slovensku, ale také mnoho Slováků.

Zatím není jisté, jak se očekávaný odchod Směru-SD do opozice odrazí na fungovaní strany. Ficova strana, která byla dosud známa svou jednotností, by mohla společně se SNS v parlamentu znepříjemňovat vládní koalici prosazování zákonů. Čtyři středopravé strany se budou moci v nové Národní radě opřít o 79 z celkem 150 poslanců. Dosavadní koalice Směru-SD, SNS a LS-HZDS v něm po minulých volbách v roce 2006 měla 85 křesel.

Autor: ČTK

13.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Miloš Zeman
14

Zeman pověří Babiše sestavením vlády 31. října

Tomio Okamura.
32 6

Okamura: Český rozhlas mě zesměšnil. Zestátním ho, pokud budu ve vládě

AKTUALIZOVÁNO

Autobus prorazil část závory na přejezdu. Projíždějící vlak zabrzdil včas

Sedm dětí jelo v autobuse, který v úterý před osmou hodinou ráno prorazil na železničním přejezdu ve vyškovských Nosálovicích závoru. Především díky rychlé reakci strojvedoucího vlaku, který jel v té chvíli po trati, se nestala tragédie.

Výsledek voleb je oficiální. Babiš a Faltýnek mají novou imunitu

Výsledky víkendových voleb do Poslanecké sněmovny byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Od středy do příštího pátku bude možné regulérnost voleb zpochybnit u Nejvyššího správního soudu. Oficiálním vyhlášením výsledků bude zároveň přerušeno trestní stíhání některých poslanců včetně Andreje Babiše či Jaroslava Faltýnka z ANO, kteří získali zvolením znovu imunitu. Policie tak o vydání k trestnímu stíhání bude muset požádat znovu.

Kolečka a kosočtverce. Pumpy mění označení nafty

/INFOGRAFIKA/ Viděli jste na benzinových pumpách nezvyklé obrazce, písmena a čísla? Budete si muset zvyknout na změnu.

Vznikne dálniční obchvat Česka? Rodí se již v hlavách úředníků

Paprsky dálnic od Prahy směrem do regionů nebudou do budoucna stačit. Už nyní je třeba přemýšlet o rychlých spojkách mezi krajskými městy, které by postupně dotvořily okruh kolem České republiky. Na silniční konferenci v Brně to řekl šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT