Až dodnes byl známý pouze jako Vrah z I-65 či pachatel vražd v hotelech Days Inn. Jméno ani tvář zabijáka, který koncem 80. let zabil a znásilnil tři recepční z motelů u dálnice I-65 ve státech Indiana a Kentucky, se policistům nedařilo zjistit celá desetiletí. Nyní ale vyšetřovatelé konečně případ uzavřeli.

„Detektivové tvrdí, že identifikovali muže, známého jako Vrah z I-65. Činy spáchal Harry Edward Greenwell, který zemřel v roce 2013 ve věku 68 let. Byl to recidivista, který v minulosti minimálně dvakrát seděl ve vězení v Iowě a Kentucky za sérii násilných činů," uvádí list The New York Times.

Joseph James DeAngelo v době, kdy sloužil u policie. Jeho oddělení prošetřovalo činy, které ve skutečnosti spáchal on. Ve stejných letech začal vykrádat domy a spáchal první vraždu.
Byl otec i zrůda. Expolicista řádil roky, k dopadení pomohl až netradiční postup

Přestože byl Greenwell pro policisty ve státech na americkém středozápadě známou firmou, v souvislosti s vraždami u silnice I-65 nikdy nefiguroval mezi podezřelými. Jeho odhalení tak bylo překvapením jak pro policisty, kteří kdysi činy vyšetřovali, tak pro pozůstalé. „Doufám, že dnešní odhalení jim může přinést trochu útěchy vědomím, že zvíře, které to spáchalo, už dále není na této Zemi," vyjádřil se policejní náčelník indianské policie Doug Carter.

Jak ovšem upozornili zástupci FBI, to, že na Greenwella nebylo možné přijít dříve, neznamená, že by se policisté dostatečně nesnažili. Po celá léta jim k rozluštění případů chyběly potřebné technologie. „Nebylo to tak, že by vyšetřování bylo nedostatečné. Detektivové neustále prověřovali všechna vodítka po celé zemi a udělali vše proto, aby dopadli pachatele," upozornil zvláštní agent FBI Herbert J. Stapleton.

Zázrak jménem genealogie

Policisté jméno Vraha z I-65 nakonec odhalili pomocí metody, která je stále poměrně nová, ale v posledních měsících a letech se ukazuje jako velmi účinný prostředek pro vyřešení odložených případů, starých i desítky let. „Osvědčila se už u desítek případů na území celých Spojených států," upozorňuje list The New York Times.

Konkrétně jde o genetickou genealogii, nebo také investigativní genealogii. „Metoda zahrnuje nahrání údajů o DNA odebrané na místě zločinu do veřejně přístupných genealogických databází s cílem najít jakékoliv příbuzné, a následně lokalizaci pachatele přes vytvoření rodostromu," zmiňuje policejní tisková zpráva informující o vyřešení případů z I-65.

Ilustrační foto.
Vraha mladé ženy vypátrali po 42 letech. Pomohla k tomu neobvyklá metoda

Do této databáze lidé jednoduše řečeno nahrávají své údaje kvůli vytvoření rodokmenu nebo nalezení vzdálených příbuzných. A policisté právě v jedné z těchto databází díky shodě DNA objevili blízkého příbuzného hledaného vraha. „Pravděpodobnost, že právě Harry Edward Greenwell je pachatelem zodpovědným za útoky, je při této metodě více než 99 procent," shrnuje policejní tisková zpráva.

Metoda někdy bývá kritizována kvůli tomu, že porušuje právo na soukromí lidí, kteří nahrají své údaje do databáze se zcela jiným záměrem. Pro zastánce jejího využívání pro policejní účely jde však o další velký úspěch. Jak již Deník informoval, díky genetické genealogii se podařilo po letech dopadnout dlouho hledaného brutálního sériového zabijáka, bývalého policistu Josepha Jamese DeAngela. Teprve před několika dny pak policisté ze státu New York oznámili, že díky stejné metodě vypátrali po téměř půl století vraha dvacetileté Eve Wilkowitzové.

Strach u silnice I-65

Byť byl Greenwell kriminálníkem už od útlého věku, své nejhorší činy spáchal koncem osmdesátých let. „Jeho nejhorší zločiny zahrnují vraždu Vicki Heathové z roku 1987 v Kentucky, vraždy Margaret "Peggy" Gillové a Jeanne Gilbertové v Indianě v roce 1989, a rovněž sexuální napadení ženy, jejíž jméno nebylo zveřejněno, z roku 1989, rovněž v Indianě," shrnuje stanice CNN.

Zdroj: Youtube

Napadené ženy pracovaly jako noční recepční v motelech u zmíněné mezistátní dálnice. V únoru 1987 zburcoval host motelu Super 8 v blízkosti Elizabethtownu v Kentucky policisty poté, co zjistil, že recepční beze stopy zmizela. Rozbitý telefon v recepci naznačoval, že z ní žena neodešla dobrovolně. „Tělo dvaačtyřicetileté Vicki Heathové pak našla policie v ranních hodinách 21. února 1987 pohozené za motelem," připomíná list The New York Times. Heathová byla sexuálně napadena a zastřelena.

Pachatele se dopadnout nepodařilo a případ byl odložen. Jenže o dva roky později se hrůza zopakovala. Sice v jiném státě, o pár stovek kilometrů dál, ale jinak bylo vše jako přes kopírák. „Zabiják znovu zaútočil. Tentokrát ovšem vraždil hned dvakrát a činy spáchal v rozmezí pár hodin," uvádí list The New York Times.

Policie Los Angeles. Ilustrační foto.
Vraždil i těhotné ženy. Než maniaka Turnera chytili, omylem odsoudili nevinného

Nejdříve, 3. března 1989, našel dělník v hotelu Days Inn v Merrillville v Indianě u silnice I-65, tělo noční recepční, čtyřiadvacetileté Penny Gillové. „Jen o dvě a půl hodiny později byla z hotelu ze stejné sítě u města Remington u stejné dálnice unesena čtyřiatřicetiletá Jeanne Gilbertová. Její tělo bylo později nalezeno v příkopu u nedaleké farmy," uvádí list The New York Times. Obě ženy byly opět sexuálně napadeny a pak zastřeleny.

Vyšetřovatelé zjistili, že pachatel z obou motelů ukradl více než 400 dolarů, jinak ale po sobě nezanechal žádnou stopu, která by ho pomohla odhalit. „Nenašli se žádní svědci, případy byly odloženy," shrnují novináři. Policisté sice sesbírali z míst činů vlákna z oblečení, vlasy možného pachatele a měli k dispozici údaje o zbrani, ze které se střílelo, nic ale v danou chvíli případ vyřešit nepomohlo. Navíc si indianská policie čin zatím ještě nespojila s případem zavražděné z Kentucky, a tak se vraždy vyšetřovaly odděleně.

Ta, která přežila

Vrah tak mohl bez obav řádit dál. Opět udeřil v lednu 1990. Jenže tentokrát se přepočítal. Oběť přežila a poskytla policistům důležité informace. „Na policii se obrátila jednadvacetiletá recepční z motelu sítě Day Inn, který se nacházel v Columbusu v Indianě. Vyšetřovatelům řekla, že byla znásilněna a pobodána při loupeži v motelu," píše list The New York Times.

Oběť dokázala útočníka poměrně podrobně popsat. „Uvedla, že jí vylil do tváře kávu a tím ji ochromil. Útočníka popsala jako zarostlého muže, čerstvého čtyřicátníka s nazelenalýma očima a pletenou čepicí," nastiňuje list The New York Times.

Pachatelé nejhoršího únosu dětí v amerických dějinách v době zadržení. Fred Woods je vlevo.
Unesl a zaživa pohřbil 26 dětí. Aktéra největšího únosu v USA nyní propustí

Jenže ani tento popis nakonec ještě nestačil k dopadení útočníka. O krok dále se policisté posunuli až o více než dvacet let později, kdy jim nové technologie umožnily zjistit, že se DNA z jednotlivě vyšetřovaných případů shoduje, a že má všechny na svědomí jeden sériový vrah. Tehdejší policejní databáze ovšem vyšetřovatelům objevit vraha nepomohly, a tak byla k případům v roce 2019 přizvána FBI. Agenti a detektivové se následně rozhodli využít genetickou genealogii.

Další oběti?

Po odhalení Harryho Edwarda Greenwella jako pachatele agenti sestavili jeho profil. „Poprvé byl zatčen již v letech 1963 a 1965 v Kentucky za ozbrojenou loupež a za sexuální násilí. V roce 1969 byl podmínečně propuštěn z vězení, kde si odpykával trest. V roce 1982 byl zatčen opět v Iowě, tentokrát za vykrádání domů. Dvakrát utekl z vazby, byl ovšem opětovně dopaden. Ve stejném roce byl odsouzen k odnětí svobody, ovšem propuštěn byl již v roce 1983," shrnuje list The New York Times. Sériový vrah a recidivista zemřel v roce 2013 na rakovinu.

Přestože jeho identifikací jsou nyní konečně po třech dekádách uzavřeny nevyřešené případy vražd od silnice I-65, podle policistů existuje šance, že Greenwell spáchal zločinů mnohem více, než jaké mu byly dosud prokázány. „Policie konkrétně poznamenala, že existuje vysoká pravděpodobnost, že Greenwell figuroval ještě v dalších, dosud nevyřešených případech. Detektiv Glen Fifield z indianské státní policie uvedl, že vyšetřovatelé nadále tuto možnost intenzivně prověřují," poznamenává server USA Today.