Psala se polovina osmdesátých let minulého století, když se v americkém Los Angeles začala objevovat mrtvá těla mladých žen s tmavou barvou pleti. Ty někdo uškrtil nebo zastřelil. Zpočátku však případům nikdo, snad s výjimkou vyšetřovatelů, nevěnoval pozornost. Oběti totiž pocházely z okraje společnosti - šlo o prostitutky či drogově závislé, navíc černošky. V tehdejší USA tak jejich smrt většinu společnosti nezajímala. Identitu některých obětí se navíc ani nepodařilo zjistit. 

Policistům však vraždy dělaly starosti.  Začali se totiž obávat, že ve městě řádí sériový vrah. A měli pravdu. Velkou část obětí měl skutečně na svědomí jediný muž - Lonnie David Franklin mladší.

Uplynuly ovšem desítky let, než se policisté tomuto muži skutečně dostali na stopu. Chytili ho až v roce 2010, a to víceméně díky náhodě. „Franklin byl nakonec odsouzen v roce 2016 za vraždy devíti dospělých žen a jedné dospívající dívky. V průěhu procesu jej žalobci spojili ještě s dalšími zločiny, ze kterých však nakonec nebyl uznán vinným. Detektivové věří, že Franklin zabil minimálně pětadvacet žen," připomíná server Los Angeles Times.

Ženy, které nikomu nechybí 

Americké Los Angeles je známé především jako sídlo Hollywoodu, místo, kde žijí celebrity a pálí žhavé kalifornské slunce. Jenže v polovině osmdesátých let minulého století v některých z jeho čtvrtí doslova bujela prostituce i drogy. A právě v tomto období začalo ve velkém přibývat vražd žen z okraje společnosti. Žen, které nikomu nechyběly - prostitutek, narkomanek. 

Média se o případy příliš nezajímala - a to i vzhledem k tomu, že oběti byly černošky. Policie však raději vytvořila speciální vyšetřovací tým, jehož úkolem bylo vyřešení těchto vražd. Mimochodem, až v okamžiku, kdy na veřejnost pronikla informace, že se možná jedná o řádění sériového vraha, dostalo se vraždám mediální pozornosti a losangeleská policie si vysloužila porci kritiky za to, že se údajně k případům stavěla příliš lehkovážně.

Vyšetřování každopádně začalo postupně přinášet své ovoce. Ukázalo se, že v oblasti, kde došlo k vraždám, řádilo hned několik vrahů. „Policisté dopadli Michaela Hughese, kterému bylo prokázáno sedm vražd, a Chestera Turnera, který byl obviněn ze čtrnácti vražd," uvádí server Los Angeles Times. Dopadli i další tři muže, který měli na svědomí více vražd, a zároveň vyšlo najevo, že některé zločiny spáchali klienti či pasáci zabitých žen.

Řada vražd přesto zůstávala nevyřešena a jejich pachatel stále unikal spravedlnosti. To, že šlo o jednoho člověka, ukazovala ráže zbraně, kterou byly ženy zabity. Policisté na místech činu objevili i stopy DNA, jenže je s nikým nedokázali propojit. Speciální jednotka pro vyšetřování série vražd byla postupně rozpuštěna a zdálo se, že případy zabitých žen navždy zůstanou pouhými "pomníčky". Nečekané rozuzlení případu ale přišlo o mnoho let později.

Nová šance

Prvního ledna 2007 se v Los Angeles našlo tělo zavražděné pětadvacetileté Janecie Petersové. Zprvu se sice nezdálo, že jde o oběť sériového vraha, způsob provedení vraždy i genetický materiál však rychle ukázaly něco jiného.  Právě díky genetickému materiálu totiž policisté dokázali nový případ propojit s některými nevyřešenými vraždami z osmdesátých let. A konečně se tak dostali na stopu muže, který jim unikal již déle než třicet let.

V následujících měsících vytvořila losangeleská policie opět speciální jednotku, která měla za cíl tohoto vraha konečně dopadnout. Činnost jednotky 800 Task Force byla nejdříve tajná, nakonec se o její existenci ale dozvěděl list LA Weekly. A zatímco v osmdesátých letech média série vražd nezaujala, tentokrát už se všem případům dostalo patřičné pozornosti. O vrahovi se začalo mluvit v televizi a za jakoukoliv informaci vedoucí k tomuto zločinci byla dokonce nabídnuta odměna ve výši půl milionu dolarů. 

Právě v tomto období získal Franklin od amerického tisku přezdívku Grim Sleeper. Odkazuje k tomu, že podle všeho celých dvanáct let nevraždil. To, že by si skutečně dal v devadesátých letech pauzu, se ale nedá říct se stoprocentní jistotou. „Důvod, proč tak dlouho unikal spravedlnosti, je navíc podle některých v tom, že si vybíral své oběti velmi chytře - šlo o černé ženy, drogově závislé. Jejich nahá těla vyhazoval u odpadků," připomíná server LA Times.

Každopádně, v době, kdy média řešila existenci Grim Sleepera a důvody, proč tak dlouho nebyl dopaden, policisté ještě stále neměli žádné bližší vodítko k pachateli. Domnívali se ovšem, že také on je tmavé pleti. 

Osudová pizza 

Zlom v celém případu přišel v roce 2010. „Tehdy byly znovu porovnány získané vzorky DNA z míst činů se vzorkami z databází lidí s kriminálním záznamem," uvádí CNN. A najednou se na obrazovce vyšetřovatelů objevila shoda.

Ona DNA patřila mladému chlapci. Příliš mladému na to, aby spáchal vraždy v osmdesátých letech. Jenže jak se ukázalo, detektivové byli na správné stopě. Zatímco chlapec z databáze věkově neseděl, jeho otec, Lonnie Franklin odpovídal dokonale. „Policisté jej okamžitě začali sledovat, a to čtyřiadvacet hodin denn+, sedm dní v týdnu," uvádí CNN.

Protože ale neměli žádný nesporný důkaz o Franklinově vině, potřebovali získat vzorek jeho DNA. A vymysleli vskutku kuriózní plán, jak se k němu dostat. „Jeden policistů se v utajení, oblečen jako číšník, vydal do restaurace, ve které Franklin právě jedl. A následně tento policista sklidil z jeho stolu talíř, na kterém byl kousek nedojedené pizzy," nastiňuje CNN.

Když onen osudný zbytek pizzy vyšetřovatelé prozkoumali, získali pádný důkaz. Jeho DNA se stoprocentně shodovala se stopami, které po sobě zanechal vrah. V červenci 2010 tak detektivové konečně mohli Grim Sleepera zatknout.

Fotka znásilněné

V době, kdy mu policisté konečně nasadili pouta, bylo Lonniemu Franklinovi sedmapadesát let. Navenek žil běžným rodinným životem - živil se jako popelář, doma měl ženu a dvě děti, kdysi dokonce pracoval jako pomocník v garážích aut losangeleské policie. Jenže ve svém domově skrýval něco, copotvrdilo, že policisté chytili toho pravého.

„Při domovní prohlídce u něj našli fotografie 180 převážně nahých žen. Většinu se jim v následujících letech povedlo identifikovat, příběh třicítky z nich ale zůstává nejasný," píše CNN. Na fotkách byly některé ženy při vědomí, jiné zjevně ne. Na snímcích byly i oběti vražd.

Jak se ukázalo, Franklin měl ve zvyku fotit ženy, kterým ublížil. Ještě v sedmdesátých letech byl totiž odsouzen a vyhozen z armády, a to za to, že s partou kamarádů znásilnili mladou ženu. Stalo se to v Západním Německu, kde byl Franklin na vojenské základně, přičemž běti bylo sedmnáct let. Mezitím, jak ji i s kamarády opakovaně znásilňovali, si ji vyfotil. Mladá dívka útok přežila a později Franklina identifikovala.

Dodnes není jasné, jak dlouho po tomto činu Franklin přešel od znásilňování k vraždění. Jeho první prokázaná oběť byla zabita v roce 1984, je ovšem možné, že vraždil i dříve.

Lonnie Franklin byl nakonec odsouzen za deset vražd v roce 2016. Od soudu, při kterém prakticky nemluvil a nijak se nebránil, ale ani se neomluvil pozůstalým, odešel s rozsudkem trestu smrti. Popravy se však nakonec nedožil. Loni zemřel ve vězení přirozenou smrtí. „Osmadvacátého března kolem půl osmé večer byl nalezen v cele, nereagoval. Byla přivolána záchranná služba. Za mrtvého byl prohlášen v 19:43 hodin," znělo tiskové sdělení věznice.