Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vrah Arména dostal milost a doma ho přivítali jako hrdinu

Baku/Jerevan/Bu­dapešť – Ázerbájdžánského vraha Ramila Safarova, odsouzeného v Maďarsku a po vydání do vlasti propuštěného na svobodu, vítaly v rodném městě tisícové davy lidí, byl povýšen a dostal peníze. Doma ho přivítali jako hrdinu, i když jeho omilostnění kritizuje celý svět, napsala agentura Reuters.

5.9.2012
SDÍLEJ:

Ramil SafarovFoto: čtk

Safarov zabil v roce 2004 arménského kolegu na jazykovém školení NATO v Budapešti. V Maďarsku ho odsoudili k doživotí, ale nedávno ho vydali do Ázerbájdžánu, kde dostal ihned po návratu milost. Arménie po vydání zločince přerušila s Maďarskem diplomatické styky.

Vraha po příjezdu do jeho rodného města Sumgaitu oslavovali jako hrdinu, stovky lidí ho přišly uvítat na náměstí. Byl povýšen do hodnosti majora a armáda mu zaplatila výplatu na osm let dopředu.

Milost v případu vraždy Arména Ázerbájdžáncem je citlivé téma kvůli konfliktním vztahům obou zemí. Válku o Náhorní Karabach, arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu, země svedly na přelomu 80. a 90. let minulého století, vyžádala si na 30.000 obětí.

Omilostnění narušilo mírový proces

O řešení problému Náhorního Karabachu od roku 1992 usiluje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž omilostnění Safarova narušilo mírový proces v regionu.

Republika Náhorní Karabach v roce 1991 vyhlásila nezávislost, je ale stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu. Její nezávislost neuznává ani Arménie. Po vypuknutí skandálu kolem Safarova předložila skupina jerevanských poslanců parlamentu návrh zákona, který by znamenal oficiální uznání Karabachu. Mohl by vstoupit v platnost deset dní po případném schválení parlamentem.

Udělení milosti Safarovovi kritizoval i americký prezident Barack Obama. „Je to krok, který jde proti úsilí zmírnit regionální rozepře a pracovat na urovnání vztahů," uvedl Bílý dům. Nad vydáním Safarova a jeho propuštěním na svobodu vyjádřila znepokojení i Moskva.

Důsledek okupace

Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadyarov na kritiku reagoval prohlášením, že Spojeným státům nerozumí – byli to prý přece Ázerbájdžánci, na kterých byly během války o Karabach páchány etnické zločiny. Safarovův čin je podle něj důsledkem okupace části Ázerbájdžánu Arménií.

Maďarský ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nepředpokládal, že jeho ázerbájdžánský protějšek Safarovův trest zruší. Budapešť prý měla od Baku písemné záruky, že trest bude pokračovat. Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a dalších organizací, a proto o jeho důvěryhodnosti Budapešť nepochybovala.

V arménském hlavním městě Jerevanu se o víkendu konaly protesty, jejichž účastníci mimo jiné pálili ázerbájdžánské vlajky. „Nechceme válku, ale pokud k ní budeme přinuceni, budeme bojovat a zvítězíme," uvedl podle agentury AFP arménský prezident Serž Sargsjan.

Autor: ČTK

5.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1 11

Alkohol nezletilým prodali v 16 brněnských obchodech, zjistili inspektoři

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
2 33

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Česká televize točí podle reálných kauz. Metanolová aféra se dočká plátna

Metanol a Dukla 61 – filmy podle skutečných událostí, které právě natáčí Česká televize. Zatímco ten první pojednává o takzvané metanolové aféře, při níž jen v Česku zemřelo  49 lidí a více než stovku dalších obětí čekaly trvalé zdravotní následky, druhý je inspirovaný událostmi léta 1961, kdy při havárii v havířovském dole Dukla zahynulo 108 horníků.

Zachycené zvuky nepocházely z ponorky, pátrání je stále neúspěšné

Zvuky v moři, které během pondělí zachytily sonary záchranářů, nevydávala zmizelá armádní ponorka A.R.A. San Juan. S odvoláním na mluvčího argentinského námořnictva Enriqueho Balbiho o tom informovala agentura AP.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Slovenský talent Jozef Karika láká do temných hvozdů

Po Strachu přichází Trhlina. Nakladatelství Argo pokračuje ve vydávání knih mimořádného slovenského talentu Jozefa Kariky a po loňském hororu Strach servíruje další šílenstvím prodchnuté dobrodružství ze slovenských hor. Na Strach navíc kniha přímo navazuje. Nikoli však tak, jak by si mohl čtenář myslet.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT