Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vražda 300 lidí. Zlomí to konflikt na Ukrajině?

Praha /OTÁZKY A ODPOVĚDI/ - Deník sestavil několik důležitých otázek a odpovědí týkajících se čtvrteční letecké tragédie. Boeing byl podle všeho sestřelen raketou.

19.7.2014 75
SDÍLEJ:

Trosky sestřeleného malajsijského boeingu.Foto: čtk

Co zatím víme?
Ve čtvrtek se zřítil na východní Ukrajině, 50 kilometrů od ruských hranic, Boeing 777 malajsijských aerolinií. Podle vyjádření aerolinek byl stroj z roku 1997 v perfektním technickém stavu a během letu vše fungovalo tak, jak mělo. Letěl z Amsterodamu do Kuala Lumpur. Na palubě bylo 298 lidí. Nikdo nepřežil. Příčina neštěstí se vyšetřuje. Panuje přesvědčení, že letadlo bylo nad neklidným regionem sestřeleno. Stroj zasáhla zřejmě raketa protiletadlového systému – v úvahu připadá například zařízení Buk.

Kdo byl na palubě?
Seznam pasažérů podle národností nebyl včera konečný. Letadlem cestovali převážně Nizozemci, bylo jich až 189. Na palubě bylo také 44 Malajců, 27 Australanů, 12 Indonésanů, devět Britů, čtyři Němci a Belgičané, tři Filipínci, jeden Kanaďan a Novozélanďan. Některé oběti byly i během včerejška pohřešovány. Na palubě bylo údajně až 80 dětí. Češi mezi cestujícími nebyli. Letounem cestovalo několik významných odborníků na australskou konferenci o nemoci HIV/AIDS.

Létá se oklikouMezinárodní organizace pro civilní letectví neoznačila oblast za nevhodnou pro civilní lety, přestože zde došlo k několika sestřelům vojenských letadel. Prostor pro civilní lety byl uzavřen jen do výšky 7500 metrů. Aerolinky tudy do čtvrtečního incidentu běžně létaly. Teď létají jinudy. „České aerolinie rozhodly až do odvolání nevyužívat vzdušný prostor v oblasti východní a jihovýchodní Ukrajiny pro provoz svých pravidelných linek. Společnost má pro všechny spoje, které původně touto oblastí prolétávaly, připravené alternativní tratě," uvedla společnost.

Kdo stiskl spoušť?
Zúčastněné strany ukrajinského konfliktu se ze sestřelení letadla vzájemně obviňují. Ukrajina vyrukovala s odposlechy údajných hovorů povstalců, ve kterých se povstalci přiznávají k sestřelení letadla. Z konverzace vyplývá, že vystřelila povstalecká jednotka, podle všeho omylem – nevěděla, že se jedná 
o civilní letadlo, a myslela, že pálí po letadle ukrajinské armády. Pravost záznamu ale nelze ověřit. Ruské ministerstvo obrany zase tvrdí, že během čtvrtka zachytilo radarovou aktivitu ukrajinské baterie protiletadlové obrany. Ukrajina se brání, že k sestřelu došlo mimo dosah její protivzdušné obrany.

Úmysl, nebo omyl?
Těžko si představit, že by někdo chtěl ze sestřelení civilního letadla čerpat politické body. V úvahu proto přichází snaha svalit vinu na nepřátelskou stranu. Nejčastěji se včera ale objevovala varianta omylu. „Je to vražda tří set lidí, což by žádná strana, která má alespoň zlomek racionálního uvažovaní, neudělala. Nevěřím tomu, že to udělalo Rusko, nebo Ukrajina. Předpokládám, že se nakonec ukáže, že raketu vypustili povstalci. Ale ani těm o toto nešlo a pravděpodobně došlo 
k omylu, že místo vojenského cíle byl zasažen cíl civilní. Což je způsobeno tím, že posádka, která tento systém obsluhovala, byla nedostatečně vyškolená," uvedl pro regionální Deník politický geograf Michael Romancov.

Pokud stříleli povstalci, jak se ke zbrani dostali?
Vojenský analytik Lukáš Visingr tvrdí, že podle tabulek disponovala ukrajinská armáda čtyřmi pluky se systémem Buk. Jeden byl na Ruskem anektovaném Krymu, další dva na západě Ukrajiny a jeden v oblasti Luhansk, Mariupol, Doněck, kde operují povstalci. „Separatisti se před několika dny pochlubili na Twitteru, že systém Buk získali. Měli i fotky, ale stáhli je, protože jim to samozřejmě začalo být nepříjemné," řekl Deníku. „Buk není něco, s čím se naučíte zacházet za dvě hodiny. Vyžaduje to dlouhá školení specialistů. Musela by dezertovat i část obsluhy. Ale to by nebylo nic překvapivého," dodal. Variantu, že by systém věnovali povstalcům Rusové, považuje za velmi nepravděpodobnou. „Dávat separatistům peníze, ruční zbraně či výcvik je jedna věc, ale poskytnout jim něco takového a nechat je sestřelit civilní letadlo, to by bylo od Rusů na hlavu padlé," říká.

Začátek konceTragédie vyvolala obrovské rozhořčení na mezinárodním poli. Konflikt, který byl doposud považován spíše za lokální, dostal kvůli desítkám obětí globální rozměr. „Mohl by to být počátek konce tohoto konfliktu, pokud bude Moskva akceptovat pohled mezinárodního společenství. To znamená, že bude ukončena podpora povstalců, a tím pádem oni sami přijmou příměří, které jim navrhne Ukrajina, nebo budou vojensky přemoženi a situace se dostane do bodu, kdy bude možné přijmout politické rozhodnutí toho, jak dál," soudí politický geograf Michael Romancov.

Jak se bude tragédie vyšetřovat?
„Dostřel Buků je okolo 40 kilometrů. Teorie, že by stříleli Rusové přes hranice, je úplně mimo. Střílelo se 
z Ukrajiny, to je bez debat. Předpokládám, že v této chvíli už Američané a Rusové vědí, odkud se střílelo. Oblast bojů sledují družicemi, mají tam zaměřená odposlechová zařízení," tvrdí Lukáš Visingr 
s tím, že z toho ale nelze s jistotou zjistit, kdo střílel. Experti prý budou z analýzy trosek téměř jistě schopni říci , co způsobilo havárii. V cíli se pravděpodobně zachytily střepiny vystřelené rakety. Na viníka se ale podle něj přijde. „Nebude to ale hned," dodává.

Kdo bude nehodu šetřit?
Minimálně jednu „černou skříňku" získali povstalci. Chtěli ji odeslat na expertizu do Ruska, ale země ji odmítla převzít. Mezinárodní společenství silně tlačí na nezávislé vyšetření incidentu. Jen Malajsie vysílá 62 svých expertů. Vícekrát včera zazněl názor, že viníci mají být dopadeni a postaveni před tribunál v Haagu. „Separatisté i Ukrajina musí udělat maximum pro to, aby na daném území bylo vyhlášeno příměří, které by umožnilo vyšetřování mezinárodních týmů," uvedl včera český premiér Bohuslav Sobotka. S mezinárodním vyšetřováním souhlasí Ukrajina, povstalci i Rusko.

Sestřelené letadlo

Autor: Jan Horký

19.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 75
SDÍLEJ:

SERVIS


Milan Hnilička.
4

Hnilička se vzdá mandátu. Bude šéfovat sportu

Ilustrační foto
11

Další skandál? Pojišťovny platily za lék bez důkazu o účinku

Stezka praturů. Přírodní unikát Živé vody otevřou na Zlínsku

Široké veřejnosti se na podzim otevře v Modré na Zlínsku cesta za pratury, kteří tisíce let utvářeli naši krajinu – v dobách, kdy do ní člověk moc nezasahoval. Do finále se tu dostávají práce na čtyřsetmetrové stezce praturů, která bude součástí botanické sladkovodní expozice Živá voda.

Guvernérem ve čtrnácti letech? V americkém Vermontu kandiduje středoškolák

Ethan Sonneborn nedávno oslavil čtrnácté narozeniny. Na rozdíl od svých vrstevníků si ale nehraje na školním hřišti, nýbrž pilně pracuje na své předvolební kampani. Ambiciózní středoškolák se totiž chce stát příštím vermontským guvernérem.  

Mafie z UEFA? Tvrdík i fanoušci rozdýchávají popravu Slavie

Konec snu o Lize mistrů byl pořádně hořký. Fotbalisté Slavie, její funkcionáři i fanoušci cítí po úterním vyřazení ve 3. předkole obrovskou křivdu. Hlavní viník? Rozhodčí, potažmo samotná evropská fotbalová unie UEFA. 

Svoboda není samozřejmost. Lidovci chtějí k výročí roku 1968 ukázat její význam

Lidovci uspořádají příští týden u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa sérii debat a vzpomínkových akcí, kterými chtějí ukázat, že svoboda není samozřejmost. Řekl to dnes po jednání celostátního výboru KDU-ČSL předseda strany Pavel Bělobrádek.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT