Střelba a bombové útoky na denním pořádku. Tak vypadá nynější Švédsko. Problémy trvají už delší dobu, vyvrcholily tento měsíc. Září přineslo nejvyšší počet úmrtí při střelbě ve Švédsku od počátku vedení záznamů v roce 2016. Země je dějištěm krvavého konfliktu mezi gangy, které bojují o zbraně a drogy.

Ve středu 27. září se odehrály hned dvě vraždy. Jeden mladík zemřel na následky střelného zranění na stockholmském předměstí Mälarhöjden, druhý kolem půlnoci v příměstské lokalitě Jordbro. Ve čtvrtek 28. září pak výbuch v jejím domě zabil pětadvacetiletou ženu. Nešťastná událost se odehrála ve městě Storvreta.
Smrt nevinných
Nad množstvím násilných činů se pozastavil mimo jiné i švédský policejní komisař Anders Thornberg. „Jsou vražděni nevinní lidé. Policie dělá vše, co je v jejich silách, aby násilí zastavila. Kriminální konflikty ve Švédsku představují vážnou hrozbu pro bezpečnost země,“ citoval ho list The Guardian.
Ač se policie snaží zabránit násilnostem, údajně není možné monitorovat všechny příbuzné lidí ze zločineckých sítí, na které jsou útoky často zaměřené. Jedním z řešených případů je třeba chladnokrevná vražda ženy, jejímž jediným proviněním z pohledu pachatelů bylo, že byla matkou bývalého člena gangu. „Je jich hodně. Je to velmi napjatá situace,“ vylíčil policejní mluvčí Magnus Jansson Klarin.
Švédský premiér promluvil o nutnosti nasadit armádu:
Situace trápí i švédského premiéra Ulfa Kristerssona. Označil ji za „těžkou dobu pro Švédsko“ a připsal ji na vrub „nezodpovědné migrační politice a neúspěšné integraci“. Švédsko ani jiná evropská země podle něj ještě nikdy nic takového nezažila. Veřejnosti slíbil, že bude s gangy bojovat a zločince posílat před soud. Pachatele bez švédského občanství podle něj čeká deportace.
Pomůže armáda, i přísnější zákony
Na pomoc chce ve spolupráci s národním policejním šéfem a vrchním velitelem ozbrojených sil povolat armádu. K takovému kroku vyzvala i bývalá premiérka a předsedkyně hlavní opoziční strany, sociálnědemokratická politička Magdalena Anderssonová. Plánem je podle portálu ABC News převzetí některých povinností policie vojáky. Mužům zákona se tak uvolní ruce pro efektivnější boj se zločinem.
Kristerssona také uvedl, že švédské zákony podle něj nejsou určené pro „války gangů a dětské vojáky“. Vláda má kvůli tomu údajně v plánu přepracovat švédský trestní zákoník, aby poskytl více pravomocí policii, delší tresty zločincům a lepší ochranu svědkům.
Portál Los Angeles Times píše, že začátkem tohoto týdne ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer zopakoval, že se ve Švédsku od prvního dubna následujícího roku zvýší trest za držení výbušnin bez povolení. Ze tří let na pět.
Je třeba skládat puzzle
Krize se týká hlavně Stockholmu, zasahuje ale i zbytek země. „K tomuto problému nelze přistupovat na základě geografických hranic. Naše schopnost sdílet informace a skládat puzzle je zásadní,“ uvedl vedoucí regionální vyšetřovací jednotky hlavního města Johan Rydwik.
Loni došlo ve Švédsku k 391 přestřelkám, 62 z nich bylo smrtelných, což je nejvyšší údaj v historii. Tento rok bude dle mnohých stejně tragický, ne-li ještě horší.

Švédská média spojují vlnu násilí s válkou mezi dvěma soupeřícími gangy. V zemi ale pokračuje také válka mezi vůdci jednoho gangu, známého jako zločinecká síť Foxtrot. Nejznámějším vůdcem frakce je švédsko-irácký zločinec z Uppsaly Rawa Majid, přezdívaný Kurdská liška. Od srpna roku 2020 je mezinárodně hledaný pro závažné trestné činy související s drogami a přípravou vraždy. Podle nejnovějších informací se skrývá v Turecku.