Středeční rozsáhlé protesty, které se konají den výročí svržení diktatury generála Marcose Péreze v roce 1958, svolal právě předseda parlamentu Guaidó. Podle CNN jde o největší protesty od roku 2017. Vůdce  opozice pak před davem stoupenců prohlásil za úřadujícího prezidenta.

Přebírá odpovědnost

"Přebírám odpovědnost za výkonnou moc státu a zajistím konec diktatury," prohlásil podle agentury Reuters Guaidó, přičemž zvedl pravou ruku na znamení přísahy. Dodal, že je s podporou armády ochoten nahradit Nicoláse Madura a vyhlásit nové prezidentské volby.

Jakákoli změna ve vládě zde totiž závisí na jednání ozbrojených sil. Ty dosud stály za Madurem. Současný prezident i nyní vyzval armádu, udržela pořádek. „Vyjdeme z toho jako vítězové,“ prohlásil. Guaidó naopak vyzval, aby bezpečnostní složky neuposlechly nařízení vlády.

Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino následně oznámil, že ozbrojené síly země odmítají jakéhokoli samozvaného prezidenta, který má "nekalé úmysly."

Na událost reagoval i americký prezident Donald Trump. "Dnes oficiálně uznávám předsedu venezuelského Národního shromáždění úřadujícím prezidentem Venezuely," oznámil Trump v prohlášení. Ke stejnému postupu zároveň vyzval i vlády dalších zemí západního světa. Uvedl také, že USA budou "považovat nelegitimní Madurův režim přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu".

Podporu a uznání prozatímním šéfem státu už Guaidóovi daly najevo Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay, Kostarika a Peru. Podle agentury AP by se s oficiálním uznáním Guaidóa měla brzy přidat i Kanada.

Nesouhlasný postoj zatím zaujaly Bolívie a Mexiko, které podle mluvčího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává „úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou“.

Česká diplomacie bude k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček je pro jednotný unijní postup, informovala Česká televize. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřila i Francie.

Lidé jsou od úterý v ulicích

Lidé vyšli do ulic Caracasu již v úterý večer, přičemž zapalovali pneumatiky nebo svou nespokojenost dávali najevo takzvaným cacerolazo, tedy bušením do hrnců, což je běžná forma protestů v zemích Jižní Ameriky. Podle informací nevládních organizací a policie během úterních protestů zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně šestnáctiletého hocha, který byl smrtelně zraněn střelnou zbraní.  

Venezuela, kdysi nejbohatší země Latinské Ameriky, se v posledních letech ocitla na pokraji ekonomického a sociálního kolapsu. Podle nedávno vydané studie tří renomovaných venezuelských obyvatel dnes téměř 90 procent tamní populace žije v chudobě, když si musí vystačit s méně než dolarem na den. V zemi dokonce chybějí i základní léky jako penicilin či antibiotika.

"Potřebujeme svobodu, potřebujeme se zbavit této zkorumpované vlády. Potřebujeme se všichni spojit, abychom měli ve Venezuele mír," řekla Claudia Olaizola, čtyřiapadesátiletá obchodnice, která demonstrovala ve čtvrti Chacao, tradiční opoziční baště Caracasu.

"Rozhodli jsme se vyjít do ulic a podpořit opozici. Kvůli budoucnosti mého syna a mé rodiny, protože máme hlad," řekl pro agenturu Reuters jedenatřicetiletý Jose Barrientos.

Pokusy o svrhnutí Madura

Maduro se podruhé oficiálně ujal prezidentského úřadu 10. ledna. Jeho vládu však neuznává řada latinskoamerických zemí i Spojené státy. Opoziční vůdci i disidenti v exilu již dříve vyzvali ozbrojené složky, aby Madura svrhly. Prezident to označil za navádění ke státnímu převratu.

Opozicí ovládaný parlament po inauguraci označil Madura za nelegitimního prezidenta. Podle venezuelské ústavy v takovém případě přebírá funkci předseda parlamentu, kterým je právě Juan Guaidó. Ten vyhlásil, že je připraven Madurův mandát převzít. Nejvyšší soud, do něhož Maduro jmenoval své lidi, však později zrušil veškeré kroky, které parlament v této věci podnikl.