Prašné léto ve Spojeném království, které po sobě zanechalo dvacet tisíc mrtvých. Povodně v Praze v roce 1784, při nichž byl poškozen Karlův most. Vypuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789, která změnila dějiny celé Evropy.

Na první pohled nesouvisející události mají společnou příčinu. Byl jí výbuch islandské sopky Laki. Mohutná erupce, po níž vulkán zůstal aktivní dalších osm měsíců, se odehrála 8. června přesně před 240 lety. 

Představovala katastrofu, která okamžitě stála životy tisíců lidí, v následujících letech jich ale ovlivnila ještě daleko víc. Množství uvolněného sopečného materiálu zasáhlo klima na Zemi natolik, že tehdejší obyvatele planety čekaly děsivé extrémy počasí, epidemie i hladomory. Výbuch islandské sopky je dosud považován za jednu z vůbec nejhorších podobných událostí v lidských dějinách. 

A z nebe padal jed

Počátkem června 1783 zaznamenali obyvatelé jihu Islandu podivné přírodní úkazy. Jak připomíná web Blogs of the European Geosciences Union, nejdříve se nad krajinou rozprostřel oblak namodralého kouře, pak posádka kolem plující lodě spatřila ohnivé sloupy stoupající k nebi. Následně se rozvodnila a pak vyschla řeka Skaftá. 

Sopka, která dřímala nedaleko, se probudila. Katastrofa přišla 8. června. Nejdříve nastala řada silných explozí, při nichž vznikly desítky kráterů. Z vulkánu se pak valila láva a do ovzduší uniklo obrovské množství jedovatých sopečných plynů. Obyvatelé Islandu zpočátku důvod, proč oblohu zahalil černý dým, země se začala chvět a z nebe na ně padá kyselý déšť, nechápali. Do pár dnů ale přišlo děsivé poznání.

close Dobytí pařížské pevnosti Bastila odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. info Zdroj: Wikimedia Commons, Jean-Pierre Houël - Bibliothèque nationale de France, volné dílo zoom_in Dobytí pařížské pevnosti Bastila odstartovalo Velkou francouzskou revoluci.

Island se proměnil v peklo. Dny po výbuchu nejpečlivěji zaznamenal pastor Jón Steingrímsson. „Ohnivá záplava tekla rychlostí velké vzedmuté řeky s tající vodou za jarního dne. Velké útesy a kusy skal byly smeteny, valily se v proudu jako velké velryby, rozžhavené a zářící,“ připomíná magazín Forbes, co si Islanďan zapsal.

Proud lávy, který minul pastorovu faru jen o pár metrů, sice poměrně brzy ustal, pomsta sopky ale teprve začínala. Nad krajinou se vznášel jedovatý oblak tvořený sírou, fluorem a chlorem. „Minulý týden a dva před ním spadlo z nebe víc jedu, než lze slovy popsat: popel, déšť plný síry a ledku, to vše smíchané s pískem. Čumáky, nozdry a nohy dobytka pasoucího se nebo kráčejícího po trávě se zbarvily do jasně žluté barvy. Všechny pozemské rostliny shořely, uschly a zešedivěly, jedna po druhé, jak oheň narůstal a blížil se k osadám,“ poznamenal si Steingrímsson. 

Výbuch sopky Laki v číslech

• rozsah erupce: vytvořila se 27 kilometrů dlouhá trhlina, v níž vzniklo 130 sopečných kráterů, z nichž se valila láva - aktivita sopky trvala 8 měsíců

• uniklé látky: za 8 měsíců povrch Islandu pokrylo 14 kilometrů krychlových lávy; do ovzduší a na povrch se dostalo 122 milionů tun oxidu siřičitého, 15 milionů tun fluoru a 7 milionů tun chloru (podle jiných odhadů šlo až o 500 milionů tun sopečných plynů)

• lávou postižené území: 2500 kilometrů čtverečních území Islandu

• oběti: 9000 lidí na Islandu v přímém důsledku erupce, 20 tisíc Islanďanů kvůli následkům erupce v dalších 8 měsících, v následujících letech stovky tisíc lidí po celém světě

• dlouhodobé následky: průměrné teploty na severní polokouli klesly o 1,3 stupně Celsia

Zdroj: Wikipedia

Vzhledem k tomu, že uvolněný sopečný popel, jedovaté plyny a láva zabily polovinu islandského dobytka, který se otrávil z kontaminovaných pastvin, s příchodem zimy nastal v zemi hladomor. Popel otrávil i ryby a vodu v řekách. A trávil i obyvatele Islandu, kteří neměli dostatek nepoškozených zásob. „Na jejich žebrech, hřbetech rukou, chodidlech, nohách a kloubech se objevily výrůstky. Těla se jim nafoukla, vnitřní části jejich úst a dásní natekly a popraskaly, což způsobilo nesnesitelné bolesti,“ zaznamenal si Steingrímsson.

Lidé doslova bojovali o přežití, žebrali, rabovali. Dánská vláda, která tehdy ostrov spravovala, dokonce uvažovala, že zbývající Islanďany přesune na evropskou pevninu. „Odhaduje se, že v době aktivity sopky Laki zemřela přibližně čtvrtina obyvatel Islandu,“ uvádí list The Guardian

Pět sopečných výbuchů v historii, při nichž zahynulo nejvíce lidí:

| Video: Youtube

Maso hnilo a lidi dusil prach

Rozsah výbuchu sopky byl tak obrovský, že jej pocítila celá severní polokoule. Nejhůře postižená byla Evropa, jedovatý oblak se ale dostal i nad Severní Ameriku, Sibiř a Čínu. Vzduch jakoby byl otrávený, lidé zaznamenali sníženou viditelnost i sirný zápach. 

Výbuch sopky také zásadně ovlivnil klima - prvotním následkem bylo extrémně horké léto, erupce ale jinak atmosféru ochladila. Země na severní polokouli tak před sebou měly studené a neúrodné roky plné přírodních katastrof.

Tehdejší vědci a kronikáři si poznamenávali, že nikdo ze žijících nic podobného ještě nezažil. „Oblak popela byl zpočátku tak hustý, že se do evropských přístavů nedalo ani plout, ani je opouštět. To načas zablokovalo důležité obchodní vodní cesty kolem kontinentu. Zemědělství bylo zpustošeno, neboť jedy z popela se deštěm dostaly do půdy. Úroda byla zničena a dobytek vymíral,“ uvádí web Guide to Iceland.

Sopka Laki v současnosti

• po erupci v roce 1783 už zůstala sopka Laki neaktivní, nyní je celá oblast porostlá mechem

• oblast Lakagígar (islandský název pro sopku Laki) je aktuálně součástí národního parku Skaftafell, je přístupná autem

Zdroj: Wikipedie, Guide to Iceland

Letní vedra v roce 1783 byla nesnesitelná. „Slunce v poledne vypadalo jako zamračený Měsíc a vrhalo na zem rezavě zbarvené železité světlo. Při východu a západu bylo obzvláště děsivé a krvavě zbarvené. Vedro bylo tak silné, že se maso řezníků nedalo sníst den poté, co bylo zabito. A mouchy se v uličkách a živých plotech rojily tak, že koně se napůl zbláznili,“ připomíná list The Guardian, co si zapsal britský přírodovědec Gilbert White.

Létu v roce 1783 se v Británii kvůli sopečnému prachu začalo přezdívat „písečné“. Kvůli dýchání jedovatých plynů tehdy odhadem zemřelo až dvacet tisíc Britů. 

Následující zima s sebou zase přinesla nejnižší teploty za posledních 250 let. Lidé v Evropě i Severní Americe umrzali v ulicích, zamrzaly celé velké toky - v Evropě například Labe. „V americkém New Orleans zamrzla řeka Mississippi,“ uvádí list The Guardian. Ledové kry byly také v Mexickém zálivu.

Anděl na dně Vltavy

Na Evropu se valila jedna katastrofa za druhou. Když po kruté zimě na přelomu let 1783 a 1784 konečně začalo tání, obrovské množství sněhu a ledu z hor a ledových ker v řekách způsobilo jejich prudké stoupání. A evropská města zachvátily ničivé záplavy. Rozvodnily se Dunaj, Odra, Rýn, Seina i Loira. „V Německu záplavy zničily dvacet mostů,“ uvádí web Blogs of the European Geosciences Union.

A velká voda řádila i na území dnešní České republiky, kde se z břehů vylily Labe i Vltava.

Potíže nejdřív zasáhly například České Budějovice a Plzeň. V posledních únorových dnech roku 1784 pak dorazila velká voda i do Prahy. „Regionální rozsah této události, která přišla po výjimečně chladné zimě, byl vskutku nebývalý a lze konstatovat, že z tohoto hlediska předčila povodeň i tu z roku 2002," uvedli před lety hydrolog a historik Českého hydrometeorologického ústavu Libor Elleder a Jan Munzar z Ústavu geoniky v odborné stati Extrémní povodeň na Vltavě a Labi jako následek mimořádných hydrometeorologických podmínek.

close Výbuch sopky Laki v roce 1783 změnil klima na celé severní polokouli. Zima 1783/1784 tak byla mimořádně tuhá, a následně Evropu sužovaly povodně. Velká voda páchala škody třeba v Praze. info Zdroj: Wikimedia Commons, Muzeum hlavního města Prahy, volné dílo zoom_in Výbuch sopky Laki v roce 1783 změnil klima na celé severní polokouli. Zima 1783/1784 tak byla mimořádně tuhá, a následně Evropu sužovaly povodně. Velká voda páchala škody třeba v Praze.

V Praze byly pod vodou část Starého města, Újezdu, celý ostrov Kampa, současná čtvrť Karlín, část Libně či zahrada Trojského zámečku. Ledové kry v rozbouřené vodě ničily vše, na co narazily. Jednou z obětí se stal i Karlův most. Při poškození jeho pilíře s sebou voda strhla kromě strážnice s pěti vojáky také sochu anděla. Ta na dně Vltavy pak setrvala přes dvě století - její torzo vylovili až v zimě roku 2004. 

Sopka, která způsobila revoluci

V Egyptě sopečným výbuchem proměněné klima zase způsobilo vysychání životodárné řeky Nil, následkem čehož tam nastal jeden z největších hladomorů v dějinách. Podle různých odhadů zemřelo nebo ze země uprchlo půl milionu lidí.

Sopka Laki v současnosti:

Kromě přírodních katastrof měla ovšem erupce islandské sopky Laki i dalekosáhlé politické důsledky. Nepřímo totiž způsobila Velkou francouzskou revoluci - otevřela prostor pro masivní občanskou nespokojenost, způsobenou nedostatkem úrody, který zapříčinilo změněné klima (to s sebou přinášelo i extrémy počasí jako třeba silné krupobití ve Francii z roku 1788, které poničilo i to málo úrody, co zbývalo).

Lidi stále více mučil hlad. A jak připomíná blog na webu Scientific American, bylo to právě hladové a zbídačené obyvatelstvo z venkova, které svrhlo tehdejšího francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho manželku Marii Antoinettu. „Erupce z roku 1783 změnila chod historie,“ konstatuje magazín Forbes.

V současnosti nebezpečné vulkány

• v minulých týdnech se výrazně zvýšila aktivita mexické sopky Popocatépetl, a vybuchla sicilská sopka Etna- vědci nejvíce varují před erupcemi tzv. supervulkánů. Těch je na světě několik, bezprostřední nebezpečí sice v současnosti od většiny z nich nehrozí, může se to ale změnit. V Evropě (v Itálii) se nachází supervulkán Campi Flegrei

• co se týče v současnosti nebezpečných sopek, potenciální riziko hrozí i u ekvádorské Cotopaxi, italského Vesuvu, filipínských vulkánů Mayon a Mount Pinatubo, indonézských hor Mount Merapi a Mount Agung, kolumbijské Nevado del Ruiz, Mount Nyiragongo v Kongu a islandské Eyjafjallajökull - u všech se poslední známé erupce či větší sopečná aktivita datují do posledních padesáti let