Celkem 35 z 231 druhů savců Evropy, tedy asi 15 procent, spadá do kategorie ohrožených, píše se v šedesátistránkové zprávě o stavu evropských savců, jejíž vypracování zadala Evropská unie. IUCN dále varuje, že 27 procent druhů evropských savců vykazuje úbytek počtu, zatímco pouze u osmi procent druhů je znatelný nárůst.

Dva druhy evropských suchozemských savců - králíku podobný živočich s latinským názvem Prolagus sardus a pratur, tedy předchůdce současného domestikovaného dobytka - již zcela vymizely. Plejtvákovec šedý se ztratil z evropských vod a přežívá pouze v Pacifiku.

Podle zprávy sajga tatarská, tuleň středomořský, velryba černá, bavorský hraboš (Microtus bavaricus) a nejohroženější druh kočkovité šelmy na světě rys pardálový mohou jejich osud brzy následovat.

V současné době existují již jen dvě malé populace rysa pardálového ve Španělsku, které čítají celkem kolem 150 kusů, a počet tuleňů středomořských se snížil na pouhých 350 až 450, uvádí IUCN.

"Tato nová studie ukazuje, že stav mnoha druhů evropských savců se nebezpečným tempem snižuje," prohlásila generální ředitelka IUCN Julia Martonová-Lefevreová. "Stále ale máme možnost tento trend zvrátit, o čemž svědčí případ zubra evropského, který stál také na pokraji vyhynutí," dodala.

Zubr, který se kdysi vyskytoval ve velkém množství ve střední a jihovýchodní Evropě a na Kavkaze, byl ve volné přírodě koncem 19. století téměř vyhuben. Rozsáhlá ochrana a postupný návrat tohoto zvířete do divoké přírody umožnily nový růst populace tohoto největšího evropského domorodého býložravce.

Hlavními důvody ohrožení savců jsou podle IUCN vlivy člověka na životní prostředí jako odlesňování, znečištění a nadměrné využívání zemědělské půdy. Zpráva, na níž pracovalo 140 vědců 15 měsíců, vyzývá, aby byla naplňována stávající politika ochrany životního prostředí, včetně cíle EU zastavit ubývání přírodních druhů do roku 2010.