K objevu došlo již v roce 2016, veřejnosti však byly dokonale zachované mumie představeny až minulý čtvrtek během ceremonie ve městě Dawson v severozápadním kanadském teritoriu Yukon.

„Pokud víme, je to nejstarší mumifikovaný vlk z doby ledové, jaký kdy byl na světě nalezen,“ řekl deníku The Guardian paleontolog Grant Zazula. Vědec, který je spolupracovníkem yukonské vlády, zdůraznil vysoký podíl místních zlatokopů a lokální těžařské komunity na paleontologickém výzkumu.

Odborníci odhadli pomocí radiokarbonové metody stáří mumií na zhruba 50 tisíc let. Vlčí mládě bylo zachováno celé včetně detailů hlavy, ocasu, tlap, pokožky i ochlupení. Z mladého soba přečkalo pouze torzo s hlavou a předními končetinami. Objevy fosílií v takto zachovalém stavu jsou přitom velice vzácné.

Objev vyvolal nadšení

„Když mi Grant poslal fotografie a požádal mě, abych se na výzkumu podílela, byla jsem nadšená,“ líčí odbornice na morfologii masožravých savců Julie Meachenová. „Chtěli jsme provést testy DNA a prozkoumat mikrobiom, abychom zjistili, zda se dochovaly i nějaké žaludeční bakterie.“

Podobně na objev pravěkého predátora a jeho oběti reagovali vědci po celém světě. „Kosti z doby ledové jsou v Yukonu relativně běžné, ale zvíře zachované včetně kůže a srsti je prostě něco výjimečného. Chce se vám natáhnout ruku a pohladit si ho. Je to krásný pohled na život před 50 tisíci lety,“ říká paleontoložka z univerzity v Edinburghu Elsa Panciroliová.

Výjimečnost objevu potvrzují i slova experta na archeologické datování z univerzity v Oxfortu Thomase Hughama: „Ostatky jsou vysoce evokativní, protože nám umožňují stanout prakticky tváří v tvář zvířeti, které žilo před desítkami tisíc let a přitom vypadá, jako by po Zemi kráčelo relativně nedávno.“

Období mamutů

Dvojice nalezených živočichů podle archeologů obývala oblast suché tundry společně s dalšími pravěkými tvory, mezi které patří i legendární mamuti. Podle paleobiologa z univerzity v Leicesteru Jana Zalasiewicze zachovaná kůže a srst dokazuje, že žili ve velice mrazivém období.

„K zachování pokožky a srsti napomáhá zejména sušší klima. K tomu nejčastěji dochází při výrazném ochlazení,“ vysvětluje. „Taková úroveň zachovalosti svědčí o rychlém vysušení mrazem a následném zakopání těl obou živočichů.“

„Doufejme, že další výzkumy nám poskytnou vzorky pravěké DNA, která by nám poskytla informace o tehdejší vlčí populaci v Yukonu,“ věří Panciroliová. „Mohli bychom se dozvědět odkud přišli, nebo jak moc byli podobní dnešním vlkům.“