Šéf vlády to v úterý řekl pro turecké vysílání stanice BBC. Jde o reakci na nedávné schválení rezolucí v americkém a švédském parlamentu, které označily masakry Arménů za první světové války za genocidu, napsala dnes agentura Reuters.

Turecko, člen Severoatlantické aliance a kandidát na vstup do Evropské unie, již povolalo své velvyslance z obou zemí ke konzultacím a upozornilo, že tyto rezoluce podkopávají snahy o usmíření s Arménií.

"V naší zemi nyní žije 170.000 Arménů. Pouze 70.000 z nich je tureckými občany, my jsme však jejich zdejší pobyt tolerovali. Bude-li to nezbytné, mohu těm zbývajícím 100.000 říci, aby se vrátili domů. Nejsem povinen je mít dále ve své zemi," řekl Erdogan, kterého citovaly agentury.

Tisíce nelegálních arménských imigrantů, většinou žen, pracuje v Turecku, zejména v Istanbulu. Dělají manuální práce, nebo pracují jako hospodyně nebo vychovatelky. Přesný počet imigrantů z Arménie žijících v Turecku není znám.

Za mírový přístup Turci nic nezískali

Erdogan řekl, že Turecko přijalo arménské imigranty, aby ukázalo svůj mírový přístup, ale oplátkou za to nic nezískalo.
Redaktor turecko-arménského týdeníku Agos Aris Nalçi uvedl, že to není poprvé, co Erdogan něco takového řekl. "Nechápali jsme to jako vážnou hrozbu," podotknul.

Muslimské Turecko a křesťanská Arménie podepsaly loni protokoly o navázání diplomatických vztahů a otevření společných hranic. Dokumenty však musí ratifikovat parlamenty obou zemí, jejichž vlády se vzájemně obviňují z úsilí torpédovat usmíření.

Švédský parlament přijal rezoluci označující masakr Arménů za osmanské říše za genocidu 11. března. Učinil tak přes odpor švédské vlády. Ankara okamžitě povolala svého velvyslance ve Stockholmu ke konzultacím a odřekla Erdoganovu návštěvu Švédska.

Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu označil masakr Arménů v době první světové války za genocidu 4. března. Před přijetím takového dokumentu varovala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Turecko rovněž povolalo svého velvyslance z Washingtonu ke konzultacím.

Arméni trvají na tom, aby byly masakry a deportace z let 1915-17, v době osmanské říše, při nichž podle nich zahynulo 1,5 milionu Arménů, uznány za genocidu. Turecko však připouští pouze 300.000 až 500.000 mrtvých, kteří však podle Ankary nebyli oběťmi nějakého cíleného vyhlazování, nýbrž přišli o život v chaosu posledních let osmanské říše.