„Rusko se probudilo do nové reality,“ míní Valvoda. Za bezprecedentní veletoč označil postoj Moskvy, která ráno ostře mluvila o zrádcích a noži do zad a večer udělila Prigožinovi a jeho žoldákům amnestii.

Výhodné pro Putina není podle Havlíčka ani to, že dohodu mezi vzbouřenci a Kremlem zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko. „Jeho role je zajímavá. Je ale otázkou, zda byl opravdu iniciátorem dohody, nebo jen jejím vykonavatelem,“ dodal Valvoda.

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin v noci opustil Rostov na Donu. Po dohodě s běloruským prezidentem Alexanderem Lukašenkem zastavil postup svých mužů k Moskvě a přesune se do Minska
Povstání Wagnerovců: Jednodenní puč změnil útěk Prigožina z drama v operetu

Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, obsadil jihoruský Rostov na Donu a konvoj Wagnerovců mířil v sobotu do Moskvy. Putin hovořil o „dýce vražené do zad“ a ozbrojené vzpouře. Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Kreml poté oznámil, že Prigožin ani Wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.

Dění podle Havlíčka zásadním způsobem podkopalo Putinovo postavení. „S ohledem na to, že selhal jako arbitr, který těmto konfliktům měl předcházet a nějak to mediovat,“ uvedl. Situace demonstrovala slabost ruského režimu před tamní elitou i mezinárodním společenstvím. „Vnímají to také Ukrajinci, kteří se podle toho budou chovat,“ dodal. Ukrajina od loňska čelí ruské vojenské invazi a nedávno zahájila protiofenzivu.

„I přes stažení Wagnerovců je to převratná událost. Prigožin byl Putinovou loutkou, která ožila a vymkla se jeho kontrole. Je to obrovské oslabení režimu, který stojí na neustálé produkci strachu. Všechny ostatní musíte přesvědčit, že se musíte bát - a Prigožin teď ukázal, že se nebojí,“ poznamenal Valvoda.

Šéf wagnerovců Prigožin v prostorách budovy velitelství Jižního vojenského okruhu v Rostovu na Donu
Prigožin po dohodě s Lukašenkem zastavil postup k Moskvě. Odejde do Běloruska

Zapojení Lukašenka není podle Havlíčka pro Putina dobrou zprávou. „I z pohledu toho, že si určitě řekne o nějaké výhody sám pro sebe,“ konstatoval. Lukašenkova role může být podle něj autentická a taková, jak ji prezentují běloruská a ruská média. „V minulosti se častokrát pasoval do role jakéhosi vyjednavače. Byl v unikátním postavení, je blízko Kremlu a má přesah do dalších mocenských skupin,“ doplnil. Vydělat může ze svého pohledu i na tom, kdyby se do Běloruska přesunuly s Prigožinem některé oddíly Wagnerovců.

Prigožin podle Havlíčka tažení na Moskvu zastavil, protože pro něj nešlo o nejhorší variantu. „Mohl dopadnout daleko hůř,“ uvedl. Pokud nastanou změny na ministerstvu obrany či uvnitř generálního štábu, může být pro něj kompromis zajímavý. „Od začátku zdůrazňoval, že nemá zájem situaci eskalovat na úroveň politického vedení a jde mu o efektivitu té války,“ zmínil Havlíček. Valvoda uvedl, že šéf Wagnerovy soukromé armády zřejmě v Bělorusku dlouho nezůstane, možná se přesune do Afriky.

Neklid v bezpečnostních složkách

Podle odborníka na mezinárodní vztahy a konflikty Zdeňka Kříže jsou sobotní události symptomem neklidu v tamních bezpečnostních složkách. „Neklid je způsobený tím, že jim válka na Ukrajině nejde tak, jak by si představovali, a že se mezi sebou začínají hádat - o co konkrétně, to nyní nevíme,“ řekl dnes Kříž, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Ruský prezident Putin podle něj stále drží otěže v rukou - ale už ne tak pevně jako dřív. Vůdce Wagnerovců Prigožin v politice skončil, míní.

Luboš Palata
KOMENTÁŘ: Prigožin je Putinův ďábel. Ruský režim sklízí to, co vyvolal

Podle Kříže je evidentní, že sobotní akce byla plánovaná a že s Prigožinem spolupracoval někdo „z druhé strany“, jinak by tak rychlý postup nebyl možný. Čeho chtěl Prigožin dosáhnout, lze těžko odhadnout. „Ale bylo to daleko za rámcem standardních politických procesů v Ruské federaci, a to už je co říct,“ řekl Kříž. Nedomnívá se, že cílem bylo odstranit Putina. Prigožin si spíše chtěl vyřídit účty s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem.

Sobotní dění v Rusku podle Kříže nebude mít bezprostřední materiální vliv na rusko-ukrajinskou frontu. „Prigožin i v době, kdy pochodoval na Moskvu, říkal, že nebude bránit dodávkám materiálu na frontu. Ale morálce ruských vojáků to rozhodně neprospěje,“ míní Kříž. V Brně vede katedru mezinárodních vztahů a evropských studií a nedávno publikoval knihu o ruské agresi proti Ukrajině a jejích důsledcích.

K možné demokratizaci Ruska je Kříž skeptický. Nelze vyloučit, že Putin bude svržen, protože přestane vyhovovat části siloviků, kteří ho vymění. „Jestli potom bude zahájen proces demokratizace, to je velmi málo pravděpodobné. Ruská společnost je více než dvě dekády živená krajně nacionalistickými idejemi a společenské vědomí není příznivě nakloněno liberálním myšlenkám, všemu tomu, na čem stojí moderní demokracie,“ popsal Kříž.

Ministr zahraničí Jan Lipavský
Ministr Lipavský: Česko situaci v Rusku sleduje. Varuje před cestou do země

Po převratu by se podle Kříže nejspíš opět dostala k moci nějaká „aliance kágébáků, gangsterů a marxistů“, která se možná pokusí nasadit si na mezinárodním poli lidskou tvář. Ani Prigožin a lidé kolem něj podle Kříže nezpochybňují ruskou agresivní válku na Ukrajině. Zpochybňují nekompetenci ruských bezpečnostních složek, zejména Šojgua a Gerasimova.

Kříž také zdůraznil, že odborníci, kteří nyní sledují dění v Rusku, pracují s nejistými daty a omezeným množstvím informací, které si často protiřečí. Prognózy je tedy zapotřebí brát s velkým otazníkem. Navíc, podobně jako v někdejším Sovětském svazu, i v Rusku je možné prakticky všechno, řekl Kříž. Proto by jej nepřekvapilo, kdyby sobotní tažení na Moskvu mělo ještě další vývoj či pokračování.