Na české verzi Wikipedie, jejíž zrod se datuje do doby přesně před patnácti lety, si dnes můžete přečíst na 380 tisíc článků. O její chod se stará přes 2000 aktivních editorů, kteří na ni přispívají ve svém volném čase. Celý projekt je financován čistě z příspěvků drobných dárců. Článek o libovolném tématu může ovlivnit každý a u většiny z nich ani není nutná registrace.

Zapojení starší generace

Celosvětovou organizací zastřešující jednotlivé jazykové verze je Wikimedia Foundation sídlící na Floridě. Česká verze je podle počtu článků šestadvacátou v pořadí z více než 290 existujících jazykových mutací. Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské a srbochorvatské). Každý den je na české Wikipedii vyhledáváno okolo 2,4 milionů hesel.

Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec. V oblíbené internetové encyklopedii dnes naleznete články o všem možném od kultury přes sportovní kluby až po přírodovědu. Populárním se stal také projekt „Senioři píší Wikipedii", který se snaží do editace článků zapojit starší generace. Zatím totiž píší Wikipedii převážně mladí lidé, nejčastěji muži do třiceti let. Program inicioval na podzim roku 2013 profesor Jan Sokol, který sám patří mezi její dlouholeté editory.

Snahy o cenzuru

Ne ve všech zemích má však projekt na růžích ustláno. Turecká vláda v tomto týdnu zablokovala přístup k tamní verzi Wikipedie kvůli údajné „očerňovací akci". Podle vyjádření zdejšího ministerstva dopravy, námořních záležitostí a komunikací zablokovalo Turecko web kvůli článkům a komentářům, které naznačují, že země je spojena s různými teroristickými skupinami. Blokování bylo zavedeno poté, co Wikipedie odmítla na žádost turecké vlády odstranit údajný problematický obsah.

Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie, kritizoval rozhodnutí na Twitteru: „Přístup k informacím je základní lidské právo. Turečtí občané: vždy budu na vaší straně v boji za tato práva."

Velká zeď kultury

S cenzurními zásahy bojuje Wikipedie dlouhodobě také v Číně. Stránka je tam doposud k dispozici, ale část obsahu je blokována. Týká se to zejména citlivých hesel, jako je dalajlama nebo čínský prezident. Čínské úřady se však rozhodly k nečekanému kroku. V příštím roce plánují spustit vlastní verzi internetové encyklopedie, kterou budou mít plně pod svou kontrolou. Už nyní se na jejím obsahu podílí na dvacet tisíc najatých autorů, kteří pracují na tři sta tisících hesel. Čínská encyklopedie, jak je projekt nazván, by měla podle jejích autorů „podporovat vědecký a technologický rozvoj země, historické dědictví a posilovat základní hodnoty socialismu".

Na rozdíl od Wikipedie ji netvoří dobrovolníci, ale vybraní učenci ze státních univerzit. Čínská encyklopedie „není knihou, ale velkou zdí kultury", uvedl šéfredaktor projektu Yang Muzhi, který předsedá Asociaci pro distribuci knih a časopisů v Číně.

S plánem na vytvoření alternativní verze Wikipedie přišlo v roce 2014 také Rusko. Podle členů Prezidentské knihovny, která začala nápad realizovat, je cílem projektu zajistit lidem přístup k věrohodnějším informacím o zemi, než byly zatím dostupné. Do vzniku nové internetové encyklopedie by se mělo zapojit 27 ruských knihoven. Hesla by měla být vytvářena za pomoci 50 000 knih. Od zahraničních novinářů si projekt vysloužil přezdívku Putinpedia.