"Více než 30 procent lidí žijících ve východním Německu souhlasí s některými xenofobními názory," uvedl pro server Deutsche Welle Oliver Decker, vedoucí studie. Z řad obyvatel západního Německa s těmito názory souhlasilo 22 procent. 

Zásah německé policie při protestech v Chemnitzu.
Saský Chemnitz ovládly nepokoje a násilí. Rozbuškou byla vražda Němce migranty

Nejnovější studie zjistila, že vzrostly předsudky vůči migrantům, a to zejména proti muslimům, Židům a Romům. "Poslední skupiny dvě skupiny pak čelí významné agresi," uvedl Decker. Téměř 60 procent lidí, kteří se zúčastnili studie, si totiž myslí, že Židé a Romové mají přirozené sklony ke kriminalitě. To je téměř o pět procent více než v roce 2014. 

Vůči Židům však oproti roku 2016 četnost negativních postojů o něco klesla. S postojem, že „k nám Židé tak docela nepatří“ souhlasilo 9,1 procenta dotázaných zcela a dalších 20,1 procenta zčásti. Více než každý desátý (10,1 procenta) zase vyjádřil přesvědčení, že 6idé mají ještě dnes příliš velký vliv. V roce 2016 jich bylo 10,9, respektive 21,1 procenta.

Nevole vůči muslimům

Nevoli cítí i vůči muslimům. Počet lidí, kteří jsou pro zákaz pobytu pro muslimské přistěhovalce stoupl z 36,5 procenta před čtyřmi lety na více než 44 procent. Více než 55 procent Němců také uvedlo, že se kvůli vysokému počtu muslimů ve své zemi cítí jako cizinci. V roce 2014 tuto odpověď uvádělo pouze 43 procent. 

S tím souvisí i postoj k demokracii. Podle Deckera se více než 90 procent dotázaných sice domnívá, že demokracie je dobrá věc. Tento pojem si však interpretují po svém. "Většina lidí se domnívá, že demokracie může být občas podobná diktatuře," uvedl.

Demonstrace AfD v Berlíně
V Berlíně demonstrovaly tisíce příznivců i odpůrců Alternativy pro Německo

Podle něj mnozí věří, že práva jednotlivců nebo menších skupin mohou být do určité míry omezena či zrušena, pokud je to nezbytné pro dobro většiny. "Pokud by takový postoj získal většinu ve vládě, je demokratické zřízení ve vážném ohrožení," dodal.

Téměř osm procent respondentů navíc uvedlo, že diktatura může být za určitých okolností lepší státní formou. Na východě takto odpovědělo 13,1 procenta lidí, na západě pak 6,5 procenta. 

Pevnou rukou

Z průzkumu nadále vyplynulo, že vůdce by chtělo 11 procent Němců, kteří argumentují tím, že by "řídil zemi pevnou rukou pro dobro všech." Dalších 16,6 procenta lidí vidí argumenty pro i proti. V zemích bývalého východního Německa je podpora pro vládu vůdce vyšší - 13,9 procenta - než v zemích bývalého západního Německa - 10,3 procenta.

Autoři studie dodávají, že větší tendence k podpoře autoritářství vykazují méně vzdělaní obyvatelé východu Německa. Jde také o lidi, kteří se sice mají ekonomicky dobře, ale očekávají, že se jejich situace zhorší.

Koncert proti krajně pravicovému násilí v Saské Kamenici (Chemnitz)
Masivní protest proti radikálům. Na koncert v Chemnitzu přišlo 65 tisíc lidí

Průzkum však rovněž ukazuje pozitivní vývoj. "Můžeme s jistotou říci, že přes 30 procent obyvatel vyjadřuje jasně demokratický postoj," řekl Decker, což sice prý nemusí vypadat jako vysoké číslo, ale právě tito lidé jsou podle něj vždy ochotni se postavit za demokracii, ačkoliv někdy vyznávají odlišné postoje.

Na druhou stranu, značná část německého národa může mít sice k demokracii dosti ambivalentní postoj, to však nutně neznamená, že by měli sklony k autoritářství. "Bohužel je zde ale kolem 40 procent lidí, kteří autoritářské struktury vyloženě podporují," vysvětluje s tím, že tyto postoje v poslední době výrazně šíří krajně pravicová AfD. Z řad jejích voličů 55 procent uvedlo, že mají xenofobní postoje. "A právě proto v současné době vidíme takovou jasnou polarizaci uvnitř společnosti," dodal.

Lipská univerzita vydává pravidelné studie o autoritářských a pravicově extremistických sklonech každé dva roky. Výzkumu se během letošního května a června zúčastnilo více než 2400 lidí.

Zásah německé policie při protestech v Chemnitzu.
Saský Chemnitz ovládly nepokoje a násilí. Rozbuškou byla vražda Němce migranty