Z prvních tří nepoškozených bloků se vyvážejí zbytky jaderného paliva, do května bude všechno v úložištích, tvrdí šéf elektrárny Igor Gramotkin. Po odstavení posledního reaktoru v roce 2000 prý nikdo neřešil, co dál. „Když jsem se v roce 2005 stal ředitelem, zaskočilo mě, že odstavené bloky byly naloženy jaderným palivem," řekl Gramotkin magazínu Dzjerkalo Tižnja. Nad poškozeným blokem roste obří sarkofág, který nahradí rozpadající se betonový kryt.

Stavba má být hotová v roce 2017. Tedy téměř podle plánu, což je vzhledem k situaci Ukrajiny malý zázrak. Projekt, jehož náklady se odhadují na 1,5 miliardy dolarů, by Kyjev neutáhl, proto se na financování podílí zhruba 40 dalších států. „Sarkofág už se rozpadá, rezne, ale hlavně není vodotěsný, prší do něj. Kontaminovaná voda se pak dostává do podloží," vylíčil ČT člen konstrukčního týmu Petr Rychetský s tím, že nový plášť by měl vydržet nejméně sto let. Ukrajinské úřady nyní řeší, co s opuštěnou zónou, která přitahuje turisty a kde se bez stálé přítomnosti člověka daří přírodě. Krátké návštěvy jsou bezpečné, ale i Gramotkin připouští, že zeleninu z těsného okolí havárie nebude bezpečné jíst dřív než za 20 tisíc let. Zdravotní dávky kvůli havárií stále pobírají zhruba dva miliony Ukrajinců, možná ještě více lidí má problémy v sousedním Bělorusku. „Dodnes se tam rodí postižené děti, další pak mají onkologická onemocnění," líčí Taťjana Anatoljevna Šeráková z Diecézní charity České Budějovice, která pomáhá tamním dětem. Havárii mají v paměti i Češi, kteří byli na místo po výbuchu povoláni. „Nikoho nezajímalo, jestli zemřeme, nebo ne. Měli jsme zakázáno říkat pravdu lidem, kteří se na likvidaci havárie podíleli," řekl Deníku Petr Gangnus, který tehdy měřil radiaci.

Zasažení radiací

Proti migraci i jádru. Hofer slibuje změnit Rakousko
„Budete překvapeni, co všechno je možné," sliboval voličům Norbert Hofer, který nečekaně opanoval první kolo rakouských prezidentských voleb s 36,4 procenta hlasů. Od poranění míchy při paragladingu před třinácti lety se pohybuje jen za pomoci hole, bojovná povaha ale kandidátovi pravicově populistické Strany svobodných (FPÖ) rozhodně nechybí. Od soupeřů se odlišuje nejen nižším věkem (45 let), ale i razancí, s níž odmítá přijímání uprchlíků. Střelná zbraň, s níž někdy chodí i do parlamentu, je podle něj přirozenou reakcí na nejistotu spojenou s uprchlickou krizí. Vyhraněně odmítavý postoj má ale třeba i k jaderné energetice – Hofer byl před lety jedním z těch, kteří blokovali jednání česko-rakouské komise o temelínské elektrárně. Místopředseda parlamentu a původní profesí letecký inženýr ale není typickým představitelem své strany, místo hřímání dává přednost uhlazenému projevu. Podle komentátorů budí soucit voličů i částečným poraněním míchy, které utrpěl před třinácti lety při paragladingu. 
V druhém kole jej čeká střet se Zeleným Alexanderem Van der Bellenem (20,4 procenta), který je naopak zastáncem vstřícnější migrační politiky. Čeká se tak vyrovnaný souboj – proti Hoferovi se může spojit řada voličů různých stran.

(doh, rag)