„Abych jako předseda nejsilnější politické strany mohl aktivně vstoupit do dalších jednání, abych nevyvolával podezření, že je přizpůsobuji svým osobním zájmům, rozhodl jsem se, že nebudu kandidovat,“ řekl Fico na úterní tiskové konferenci.

Od okamžiku, kdy o svém záměru kandidovat do ústavního soudu informoval, čelil ze strany svých politických protivníků neustálé kritice. Nelíbila se jim mimo jiné skutečnost, že bývalý slovenský premiér nedoložil zcela jasně dobu své právní praxe.

Vládní krize na obzoru?

Fico během konference obvinil svého koaličního partnera, stranu Most-Híd, z toho, že staví své vlastní zájmy nad ty koaliční, a zdůraznil, že nastalá situace může vyústit v novou vládní krizi.

„Pokud projdou někteří kandidáti společným hlasováním opozice a strany Most-Híd, dojde k bezprecedentnímu porušení koaliční smlouvy s vážnými důsledky pro fungování vládního kabinetu v tomto složení,“ zdůraznil předseda strany Směr-SD.

Devět nových z celkových třinácti členů ústavního soudu vybere posléze prezident Andrej Kiska. Rozhodne se ale až na základě širšího seznamu jmen, která dnes zvolí parlament. Po Ficově odstoupení čítá tento seznam osmatřicet zájemců.

Sám Kiska se v minulosti již nechal slyšet, že i přes případnou podporu poslanců by Fica novým předsedou ústavního soudu beztak nejmenoval. Na to dnes bývalý premiér zareagoval s tím, že nové ústavní soudce by měl vybrat až nový slovenský prezident, nikoliv Kiska, jenž se nechystá v nadcházejících volbách, které se uskuteční 16. března, svůj mandát obhajovat.

Popularita Roberta Fica i jeho strany Směr-SD v poslední době značně klesá. Podepsala se na ní především politická krize související s vraždou novináře Jána Kuciaka, ke které došlo během loňského února.