O osudu slavného Hillaryho výšvihu se spekulovalo už od loňského roku, kdy několik horolezců prohlásilo, že z hory zmizel. Jiní s nimi ale nesouhlasili a tvrdili, že výstupek pouze zasypal sníh. Nyní se ale původní informace potvrdila: horolezci, kteří během května dosáhli vrcholu a opět sestoupili, jednohlasně potvrdili, že skalní výběžek zmizel a proměnil tak poslední úsek hory v pozvolný svah, což usnadňuje i zrychluje výstup. 

"Hillaryho výšvih už není takový, jak jsme ho znali. Velký kus skály o výšce asi pět metrů je pryč. Vrcholový úsek hory se teď dá díky tomu slézt snáz," sdělil agentuře AFP nepálský průvodce Dawa Phinjo Lama Bhote, sedminásobný pokořitel Everestu a jeden ze sedmi horolezců, kteří na něj vystoupili během května.

Výšvih s převisem byl součástí úzkého horského hřebenu spojujícího vrchol jižní stěny Everestu (8 749 metrů) se skutečným vrcholem (8 848 metrů). Své pojmenování získal po Edmundu Hillarym, jenž jej v roce 1953 spolu se šerpou Tenzingem Norgayem úspěšně zdolal při svém historicky prvním dobytí střechy světa. Od té doby se stala jižní či jihovýchodní cesta jednou z nejčastějších tras výstupu, při níž horolezci překonávali tuto poslední překážku pod nejvyšším vrcholem za pomoci lan. Teď budou moci svoji lezeckou techniku změnit.

"Hillaryho výšvih se změnil, teď jsme stoupali po pravé straně hřebene do sněhového svazu," uvedl britský horolezec Kenton Cool, který vystoupil na Everest v minulém týdnu. "Bylo zřejmé, že kámen z vrcholu výšvihu zmizel," dodal.

Také další horolezci potvrzují, že z někdejší strmé stěny se stal jen mírně zvlněný hřeben. "Z úseku Hillaryho výšvihu je mírně strmý sněhový hřeben, kde nic nevystupuje výrazněni než jakákoli jiná část hory mezi jižním a hlavním vrcholem," sdělil AFP horolezec, který si nepřál být jmenován. 

O tom, že se oblast pod vrcholem může změnit, se začalo mluvit po silném nepálském zemětřesení v roce 2016. Geologové ale pochybovali, že by otřesy o velikosti 7,8 stupně Richterovy škály byly dostatečně silné na to, aby pohnuly skalami pod vrcholem Everestu, vzdáleném asi 450 kilometrů východně od epicentra zemětřesení.

Jako další možný viník jsou zmiňovány klimatické změny. Některé vrcholy v Alpách dramaticky změnilo globální oteplení, jež způsobilo opakované tání a mrznutí ledovců. To narušilo skály a způsobilo půdní sesuvy. Uvažuje se proto, zda nemohlo mít stejný vliv i na vrcholovou oblast nejvyšší hory světa.

Doktor Jeffrey Kargel z amerického planetárního vědeckého institutu ale tuto teorii odmítá. Podle něj by měla extrémní nadmořská výška Everestu před tímto tepelným cyklem chránit. "Kolem špičky Mount Everestu je příliš chladno, a to i během letních slunečných dnů a v poledne," uvedl vědec specializující se na změny klimatu. Otázka, co skutečně znamenalo pád pověstné skály, tak zůstává zatím bez odpovědi.