Vyrůstal v New Yorku, ale nejraději se díval na seriál Jen počkej zajíci. Na střední škole vynikal ve fotbale, ale v tom evropském. A když se nakonec stal novinářem, dorazil do Moskvy mezi utahané kolegy jako závan čerstvého vzduchu sršící energií. Teď sedí v ruské vazbě a čelí obvinění ze špionáže. Když se to americkému novináři stalo naposledy, nebyl Evan Gerskhovich ještě ani na světě.

Od loňského ledna reportér pracuje pro prestižní americký ekonomický deník Wall Street Journal. Poslední obsáhlý materiál mu tam vyšel v úterý. Popisoval  v něm, jak ruská ekonomika kvůli pokračující válce na Ukrajině a historicky jedinečným globálním sankcím proti Rusku v reakci na invazi začíná dostávat do vážných problémů.

Ruský policista na Rudém náměstí v Moskvě. Ilustrační snímek
Rusové zadrželi reportéra amerického listu. Viní ho ze špionáže

Ve středu byl na ruském Uralu a v Jekatěrinburgu sbíral informace pro další články. „Se svými editory přestal být v kontaktu ve středu odpoledne. Na sociální sítí Telegram se později objevil post popisující muže se zakrytou tváří, kterého odváděli z restaurace ve městě do venku čekající dodávky. Nebylo možné ověřit, zda šlo o Gershkoviche,“ popsali jeho kolegové.

Právník najatý listem se hned pokusil Gershkoviche najít v budově ruské bezpečností služby FSB. Tam mu ale řekli, že o něm nemají žádné informace. „Poté se Gershovich objevil před soudem v Moskvě, kde ho zastupoval soudem přidělený advokát. Podle ruské agentury TASS, citující nejmenované zdroje, novinář na uzavřeném zasedání obvinění odmítl. „TASS uvedla, že jeho případ je vedený jako přísně tajný,“ píše dále list.

Zdroj: Youtube

Noviny se za svého reportéra jednoznačně postavily. „Wall Street Journal se vší rozhodností odmítá obvinění vznášená FSB a usiluje o okamžité propuštění svého spolehlivého a oddaného reportéra. Jsme zcela solidární s Evanem a jeho rodinou,“ uvedl list v prohlášení.

WSJ dále píše, že přátelé a kolegové reportéra znali jako podnikavého a nápaditého novináře, který se své nové role ujal s energií a odvahou v době, kdy bylo pokrývání Putinova Ruska čím dál náročnější a prostor pro svobodu médií a projevu se stále zmenšoval.

„Byla to tak frustrující práce a nejednou tady byl Evan, tolik plný energie,“ řekla pro WSJ korespondentka britského Telegraphu Nataliya Vasilyevová.

Gershkoviche poznala v Moskvě. „Bylo úžasné pozorovat někoho, kdo nemá takovou zátěž jako my ostatní,“ dodala.

Syn imigrantů z Ruska

Gershkovich se narodil otci z Oděsy a matce z Petrohradu, připomněl WSJ. Oba byli židovští imigranti, kteří se po odchodu ze Sovětského svazu usadili ve Spojených státech amerických. „Věděl, že byl Američan, ale také se tu cítil jako doma. Cestoval po Rusku a cítil se jako Moskvan,“ dodala Nataliya Vasilyevová.

Bývalý ruský novinář a nyní poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Ivan Safronov, kterého ruské úřady podezírají ze spolupráce s českou rozvědkou.
Odsouzen za vlastizradu. Ruský soud poslal novináře Safronova na 22 let za mříže

Reportér WSJ je podle zjištění Výboru pro ochranu novinářů prvním americkým žurnalistou v Rusku zatčeným a obviněným ze špionáže od roku 1985 a tehdejšího případu Nicholas Daniloffa. „Zatčením Evana Gershkoviche jsme hluboce znepokojeni. Je to další v dlouhé řadě ruských pokusů používat zákony o národní bezpečnosti k umlčování reportérství. Naléhavě požadujeme okamžité propuštění,“ uvedla prezidentka výboru Jodie Ginsbergová.

Podle dat Výboru pro ochranu novinářů, konstatuje WSJ, bylo po celém světě loni do prosince zatčeno 363 novinářů, 199 z nich bylo zadržováno pro obvinění z „protistátních“ aktivit. „Reportéři WSJ byli v některých zemích zadrženi, ale jen vzácně, pokud vůbec, formálně zatčeni a obviněni,“ zdůraznil list.

Americká reportér Evan Gershkovich.Americká reportér Evan GershkovichZdroj: Profimedia

Gerskovich se narodil se v říjnu 1991 ve Spojených státech a díky svým rodičům, emigrantům ze Sovětského svazu a jak řekl v jednom rozhovoru v roce 2020, vyrůstal jako rusky hovořící obyvatel New Yorku a New Jersey, uvádí deník Washington Post ve svém profilu zatčeného novináře.

Rusko Gershkovich znal dlouho jen z domácích zvyklostí. „Byl jsem tam jen jednou před čtrnácti lety a věděl jsem o něm jen útržky, převážně vypozorované ze života v domově z New Jersey, ze kterého jsme se tehdy zrovna stěhovali. Jedl jsem tam špagety s máslem místo sýra, díval se na Jen počkej, zajíci, místo Hej, Arnolde a mluvil místo angličtiny rusky. Byla to jen replika, ale zoufale jsem se jí držel,“ cituje Washington Post reportérovu vzpomínku.

Z kuchaře reportérem

Po  studiích a prvních reportérských pokusech na volné noze se rozhodl naplno věnovat novinařině. „Jenže když jsem se vrátil do New Yorku, bylo těžké do toho světa proniknout. Nejdřív jsem nakonec dělal kuchaře v cateringové společnosti a v restauraci, až jsem se pak dostal k práci dočasné noční služby v zahraniční redakci New York Times. Potom jsem se stal i asistentem na plný úvazek. Následovaly dva roky práce, za kterou se dnes ohlížím jako za novinářskou univerzitu,“ řekl v roce 2020 v rozhovoru vydaném na webu vysoké školy, kterou vystudoval.

Další zkušenosti pak už sbíral v Rusku. „Poprvé jsem ho potkal před více než pěti lety, kdy přijel do Moskvy pracovat pro zdejší nezávislý zpravodajský web The Moscow Times. Rychle se zavedl jako jeden z nejlepších západních zpravodajů a pokračoval do AFP a pak do WSJ. Jako americký občan s vášní pro anglický fotbal je stejně doma v psaní o sportu i o kremelských intrikách. Podobně, jako mnoho zahraničních novinářů, přestal po začátku války, kdy Putin začal bezpříkladně potlačovat svobodu slova, trvale žít v Rusku,“ napsal v londýnských Timesech  Marc Bennetts, další zkušený reportér, jehož knížka o Putinově boji s ruskou opozicí Zničím jim život vyšla i česky.

Premiér Petr Fiala při rozhovoru s novináři na summitu EU v Bruselu, 24. března 2023
Fiala: Ruské únosy ukrajinských dětí jsou odporné, jsme připraveni jim bránit

Bennets dodává, že Gershkovich byl prvním bývalým zpravodajem sídlícím v Moskvě, kterého potkal v Británii, když on sám loni v květnu opustil Rusko. Gershkovich, který mluví plynně rusky, se už tehdy chtěl vracet na reportážní cesty, třebaže mu byla rizika naprosto jasná. „Vízum na nynější cestu mu vydalo ruské ministerstvo zahraničí, stejně jako novinářskou akreditaci. Byl vášnivým novinářem, ale nikdy neočekával, že se bude psát o něm,“ uvedl Bennets.

Svého kolegu označil za nadaného a odvážného reportéra zatčeného na základně naprosto směšných obvinění. „Evan zcela jistě není vinen z obvinění proti němu vznášených. Stejně jako další přátelé a kolegové mu přeji rychlý návrat a doufám v něj,“ zdůraznil.

Stačí najít správné lidi

Sám Gershkovich o své práci po několika letech v Moskvě říkal, že není tak těžká, jak by se mohlo zdát. „Když začnete dělat reportéra z Ruska, často slyšíte, že bude hodně těžké lidi přesvědčit, aby něco řekli. To sice může být pravda o ruských oficiálních kruzích, přitom ani tam to neplatí pro všechny, ale jinak jsem zjistil, že pokud budete hledat správné lidi, mnozí z nich budou chtít vám povědět svoje příběhy. Někteří samozřejmě budou chtít, aby se jejich slova objevila jako komentář nejmenovaného zdroje, což pro reportéra znamená, že si musíte dávat pozor, abyste s nimi komunikovali šifrovanými cestami a chránili jejich totožnost. Ale takoví lidé jsou a vy je jen musíte najít,“ cituje Washington Post jeho vyjádření z roku 2020. 

I ukrajinské děti se po ruské invazi musely skrývat v krytech. Některé pak ruští vojáci unesli na převýchovu. Ilustrační snímek
Rusové mu vzali děti. Otec z Mariupolu riskoval život, aby je v Moskvě vypátral

Washington Post připomíná, že poslední známý případ amerického novináře zatčeného v Rusku pro špionáž se odehrál v roce 1986. V září toho roku obvinili sovětské úřady korespondenta novin U.S. News and World Report Nicholase Daniloffa. Novinář pracující v Moskvě byl tehdy o tři týdny později propuštěn bez formálního obvinění a vyměněn za Genadije Zacharova, sovětského občana obviněného ve Spojených státech ze špionáže, aniž by stanul před soudem.

Co skoro nikdo nečekal

Gershkovitchovo zatčení je jedním z několika příkladů vysoce exponovaných případů amerických občanů zadržovaných v Rusku ve snaze získat sílu k politickým vyjednáváním, poukazuje Washington Post. Loni v prosinci byla hvězda ženské basketbalové ligy Brittney Grinerová vyměněna za odsouzeného ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta. V Rusku byl také zatčen americký občan a bývalý příslušník námořní pěchoty Paul Whelan, který byl v roce 2020 odsouzen za špionáž na šestnáct let do vězení, kde dosud zůstává.

Marc Bennetts, který sám dlouhá léta v Rusku působil, říká že každý západní novinář, který strávil nějakou dobu v Rusku, je zvyklý na obvinění, že je špion. „Často to není víc než vtip pronesený s úsměvem a přimhouřením oka. Jindy je pronáší prokremelští aktivisté se vší jedovatostí. Navzdory tomu se vyhlídka na zatčení a obvinění ze špionáže vždycky jevila jako vzdálená, jako cosi z doby studené války. Tak tomu alespoň bylo do 24. února loňského roku, kdy prezident Putin poslal svá vojska na Ukrajinu a všechno se změnilo,“ napsal v Timesech Bennetts.

Na této fotografii pořízené z videa zveřejněného ruskou televizí v neděli 19. března 2023 ruský prezident Vladimir Putin v doprovodu ruského vicepremiéra Marata Khusnullina navštívil divadlo během své návštěvy Mariupolu
Putinova „pracovní cesta“. Ruský prezident navštívil okupovaný Mariupol

Přesto ho zatčení západního kolegy překvapilo. „Když se vás v Rusku chce zmocnit FSB, můžete s tím udělat jen velmi málo. Jen málokdo ale věřil, že Kreml schválí zatčení západního novináře. Samozřejmě, jen velmi málo z nás očekávalo, že se kdy staneme svědky ruských bomb dopadajících na Kyjev. Západní rukojmí Kreml bral celé roky a používal je k vyjednávání. Je pravděpodobné, že nyní toho bude přibývat, když současně Putin připravuje svůj lid na léta konfrontace se Západem,“ upozornil britský novinář.

Připomněl přitom, že jen před něco více než týdnem obvinil Nikolaj Petrušev, hlava mocné ruské rady národní bezpečnosti a jeden z hlavních Putinových spojenců, západní novináře, že pracují na manipulaci veřejného mínění v Rusku.