V Polsku na sto dopravních nehod připadá jedenáct mrtvých, v průměru v celé Evropské unii pět. V České republice je to podle policejních statistik pouze jeden mrtvý na sto nehod.

Na většině frekventovaných silničních tahů řidiči jezdí jen jedním pruhem. "Nebezpečí nejhorších dopravních nehod vzniká kvůli tomu, že se při předjíždění musejí vyhýbat protijedoucím autům," uvádějí autoři zprávy. Hustota dopravní sítě v Polsku je o dvě pětiny menší než činí celoevropský průměr, v zemi chybějí dálnice i rychlostní silnice. A když už motoristé na bezpečnější komunikace vjedou, je to jen vždy na krátkou chvíli, úseky rychlostních silnic jsou bez jakékoliv návaznosti roztroušené po celé zemi.

Vyjeté koleje

Cestu autem po Polsku znepříjemňují také koleje vyjeté na vozovkách, za které částečně mohou nákladní auta, jež se vyhýbají placeným úsekům dálnic. Podle NIK na každém druhém kilometru jsou hluboké dva centimetry a na každém čtvrtém více než tři centimetry. V jiných zemích Evropské unie cestáři takové silnice z bezpečností důvodů zavírají, tvrdí autoři zprávy. "V Polsku by ale musela být uzavřena skoro polovina silnic," uvedli. Proto se na nich jen snižuje povolená rychlost a řidiče na nebezpečí upozorňují dopravní značky.

Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje také autoškoly, které prý budoucí řidiče na jízdu autem připravují nedostatečně. Vyskytly se případy, kdy adepty na řidičský průkaz zkoušeli lidé trestaní za závažné porušení dopravních předpisů nebo osoby podezřelé, že za složení řidičské zkoušky vzaly úplatek. Podle NIK mají řidiči, kteří autoškolu absolvovali teprve nedávno, na svědomí skoro 30 procent dopravních nehod.

Čtěte také: Polsko chce prvňákům koupit netbooky