„Mnoho let se snažíme zjistit příčinu, proč neandrtálci před 40 tisíci lety, během poslední doby ledové a krátce po příchodu anatomicky moderních lidí do Evropy, vyhynuli. Byli vytlačeni přes okraj příchozími moderními lidmi nebo se jednalo o jiné faktory? Naše studie naznačuje, že změna klimatu mohla mít důležitou roli v zániku neandrtálců,“ řekl spoluautor studie Vasile Ersek z Northumbrijské univerzity v anglickém Newcastlu upon Tyne.

Tým vědců z několika evropských a amerických výzkumných institucí použil stalagmity, aby získal detailní informace o průběhu změn klimatu před více než 40 tisíci lety. Stalagmity narůstají po tenkých vrstvách. Jednotlivé roční přírůstky připomínají letokruhy u stromů. Jakákoli změna teploty přitom mění její chemické složení. Ve vrstvách stalagmitu se tak uchovává přírodní archív změn klimatu za dobu mnoha tisíc let.

Vědci zkoumali stalagmity ve dvou rumunských jeskyních, které odhalily podrobnější záznamy o změnách klimatu v kontinentální Evropě, než jsme měli dříve k dispozici. Odhalili přitom řadu dlouhých extrémně chladných a nadměrně suchých období v Evropě před 44 až 40 tisíci lety.

Když srovnali tyto paleoklimatické záznamy s archeologickými záznamy neandrtálských artefaktů, našli souvislost. V chladných obdobích, známých jako stadiály, chyběly neandrtálské nástroje. To naznačuje, že populace neandrtálců během chladných obdobích v těchto lokalitách ustoupila. „Jestli se přestěhovali nebo zemřeli, nemůžeme říct,“ řekl Michael Staubwasser z německé Kolínské univerzity, který se podílel na výzkumu.

Nedokázali se přizpůsobit

Studie zdůraznila dvě studená a suchá období. Jedno začalo zhruba před 44 tisíci lety a trvalo přibližně 1000 let. Druhé pak začalo asi před 40800 lety a trvalo šest století. Načasování těchto klimatických událostí pak odpovídá obdobím, kdy mizí artefakty neandrtálců a v údolí Dunaje a na území dnešní Francie se objevují stopy přítomnosti moderních lidí.

Ochlazení sebou přineslo ústup dosavadních lesů a nástup keři porostlých savan. Podle výzkumníků mohly být moderní lidé lépe adaptovaní na nové prostředí než zdejší neandrtálci, díky čemuž mohli chladnější období snáze přežít.

Neandrtálci byli zkušení lovci a naučili se ovládat oheň, ale měli mnohem méně různorodou stravu než moderní lidé. Živili se především masem velkých savců, které ulovili. Tyto zdroje potravin se však přirozeně staly během chladnějších obdobích vzácnými, což způsobilo, že se neandrtálci stali zranitelnější vůči rychlým změnám životního prostředí. Naproti tomu moderní lidé měli jídelníček mnohem pestřejší, což jim poskytlo výhodu a potencionálně umožnilo přežít.

Podle Erseka nové objevy naznačují, že populace neandrtálců během opakujících se studených obdobích postupně klesala. „Když se znovu oteplilo, jejich menší populace se nemohla rozšiřovat, protože původní neandrtálská stanoviště již byla obsazena moderními lidmi. To usnadnila rozšíření Homo sapiens do Evropy,“ dodal.

Existovaly i další faktory

Ne všichni vědci však se závěry studie zcela souhlasí. Katerina Harvatiová, expertka na neandrtálce z německé univerzity v Tübingenu, která se studie neúčastnila, řekla serveru Phys.org, že se její autoři spoléhají na omezené důkazy a některé jsou sporné. Stále tak podle ní není jasné, zda neandrtálci zmizeli a Homo sapiens se objevil v dobách, kdy autoři uvádějí.

Připustila však, že je užitečné mít nové údaje o klimatu jihovýchodní Evropy, cože je oblast, kterou pravděpodobně vstoupil Homo sapiens na evropský kontinent.

Podle Chrise Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně nabízí nová studie dobré důkazy pro dopad klimatických změn na neandrtálce. Přesto však věří, že při jejich vymizení působily i další faktory.

Rick Potts ze Smithsonova institutu ve Washingtonu pak nazval studii „osvěžujícím novým pohledem“ na výměnu druhů. „Jak již jsem řekl dříve, náš druh nepřechytračil neandrtálce. Jednoduše jsme je přežili. Tato nová studie nabízí hodně myšlenek k zamyšlení, jak k tomu došlo,“ řekl serveru Phys.org.