„V závěrečné zprávě komise za hlavní příčinu nehody označila chybu v programu, která způsobila současný restart dvou fungujících kanálů palubního počítačového zařízení,“ napsal dnes list Kommersant.

Oficiálně zpráva ještě zveřejněna nebyla, experti však předem varovali, že výsledkem vyšetřování budou nejspíše jen předpoklady, nakolik k dispozici byla jen část dat, které se ani nepovedlo rozšifrovat.

Fobos-Grunt odstartoval loni v noci z 8. na 9. listopadu, ale po oddělení od nosné rakety stanice nenabrala požadovaný kurz k měsíci Marsu Phobos, odkud měla dopravit vzorky povrchu, ale začala kroužit okolo Země. Po neúspěšných pokusech o přeprogramování se zbytky sondy 15. ledna zřítily do Tichého oceánu.

Erupce na Slunci

Krátce poté se v Rusku objevily úvahy, zda havárii náhodně nezavinil některý z amerických radarů z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. Americká agentura NASA tuto hypotézu odmítla, skepticky na ni hleděla i většina ruských odborníků. Uplynulý týden agentura Interfax za příčinu selhání uvedla erupce na Slunci; stanice se prý dostala do oblaku plazmy, který narušil práci palubních systémů. V tisku se ale objevily i spekulace, zda ke katastrofě nevedly padělané díly údajně čínské provenience.

„Komise posuzovala řadu verzí, ale mnoho z nich uznala za neudržitelné hned, jiné, jako verzi s radary na atolu Kwajalein, po testech. Elektronika, podobná té, jako byla na Fobos-Grunt, vydržela i maximální ozáření,“ řekl Kommersantu zdroj z kosmického průmyslu s tím, že komise nakonec zavrhla všechny verze spjaté s vnějšími vlivy.

Celá pravda

Kommersant připomněl, že kvůli chybě v programu už Rusko ztratilo spojovací družici Express-AM4.

„Mne a mé kolegy naštvalo, že se kdosi úporně snaží neúspěch svalit na vnější vlivy. Verze, že se přístroj srazil s plazmou, nestojí za řeč! Dávno jsme věděli, že Fobos-Grunt nepoletí vinou našich programátorů. Už jsem nemohl mlčet a rozhodl se říci celou pravdu, která je ve zprávě komise,“ řekl nejmenovaný specialista z Lavočkinovy konstrukční kanceláře listu Moskovskij komsomolec. Prý sonda ani nebyla vybavena počítačovým programem pro případ nestandardní situace, do které se nakonec dostala.

Plány rozvoje kosmického odvětví do roku 2030 a zřejmě i rozbor příčin posledních neúspěchů mají být na pořadu dnešní porady ve Voroněži pod vedením vicepremiéra Dmitrije Rogozina, které se má zúčastnit i šéf vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin a šéf komise vyšetřující zkázu Fobos-Grunt Jurij Koptěv.

Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian.