Předseda Evropské rady Donald Tusk si od jednání slibuje mnohem optimističtější atmosféru než v předchozích případech. Přesto nezapomněl zdůraznit, že je potřeba dodržet to, co Evropská unie dala svým občanům. Všechny země by měly zlepšit především spolupráci v otázce obrany a bezpečnosti. A také v boji s terorismem a radikalizaci na internetu.

V tomto ohledu už na rostoucí tlak ze strany evropských institucí zareagoval například Facebook, který zapojí do boje proti terorismu „umělou inteligenci". Proti zneužívání internetu k verbování nebezpečných extremistů pak vyrazil i Google skrze svůj největší server pro sdílení videí YouTube.

Rusko a sankce

Evropská unie se hned v úvodu summitu shodla na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku kvůli zásahu na Ukrajině. "Odsouhlaseno," potvrdil na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Konec sankcí pak bude záležet na prosazení mírových dohod z Minsku.

Opatření platí od roku 2014 a omezují export některých technologií do Ruska. Také je blokovaný přístup k některým ruským finančním institucím. Po dnešním rozhodnutí by měly platit až do konce ledna 2018.

Otázka obrany

Členové EU jsou také za jedno v otázce bezpečnosti. Státy mají mimo jiné předložit do několika měsíců svůj plán, v čem by mohly spolupracovat.

Případné nasazení bojových skupin také už nebudou platit výhradně země, jejichž vojáci v misi působí. Finance půjsou i z unijních účtů. Tusk označil tuto spolupráci za "historický krok". Summit také podpořil především spuštění trvalé strukturované spolupráce (PESCO).

Terorismus označili zúčastnění státníci za "velkou hrozbu", před kterou je nutné občany uchránit. Systém by měl kontrolovat, kdo vstupuje do schengenského prostoru a kdo ho opouští.

Mayová nabízí občanům EU jistotu

Předeseda Evropské rady dnes dopoledne také připustil, že i přes zahájení jednání brexitu by Británie mohla v EU nakonec zůstat. Jednání o vystoupení započala už v pondělí. „Je to ten nejsložitější proces, EU je na něj však připravená," ujistil Tusk na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. „Měkký brexit, tvrdý brexit, odchod bez dohody…" naznačil, že nic zatím není jisté.

Po večeři v Bruselu promluvila britská premiérka Theresa Mayová, která si situaci ohledně vyjednávání o brexitu zkomplikovala předčasnými parlamentními volbami. Její konzervativci sice zvítězili, ale ztratili v Dolní sněmovně většinu.

Mayová především nastínila, jak by měla být zachována práva unijních občanů v Británii. Ve svém návrhu zdůraznila, že rozhodně nechce kvůli brexitu rozdělit rodiny. Každý občan, který do britského odchodu z EU bude žít v zemi více jak pět let, bude mít právo na získání trvalého pobytu, uvedla BBC.

Bude se jednat o tzv. "status usazeného". Občanům nabídne přístup ke zdravotní péči, ke vzdělání, důchodům a dalším výhodám britských občanů.

Britská vláda také navrhuje zřejmě dvouleté období, které má lidem umožnit dát si svůj pobyt v Británii po právní stránce do pořádku. Podle premiérky by tak němel hrozit nějaký nátlak.

Mayová od ostatních vlád očekává stejnou vstřícnost. Tedy, že tato pravidla budou platit pro britské občany v zemích Unie.