Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Začalo vyklízení největší divoké židovské osady v Předjordánsku

Jeruzalém - Židovští osadníci začali dnes ráno vyklízet největší a nejstarší „divokou" osadu na okupovaném západním břehu Jordánu. Izraelský nejvyšší soud stanovil do úterý lhůtu pro odchod asi 50 rodin, které osadu Migron nelegálně obývají. Informovala o tom izraelská média.

2.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

V osadě byli rozmístěni policisté, kteří předali obyvatelům soudní příkaz k vystěhování a kteří dohlížejí na průběh procesu. Podle agentury AFP se dnes z obce začalo dobrovolně vystěhovávat prvních několik rodin. Někteří jiní osadníci ale prohlásili, že zůstanou a o vlastní vůli své domovy neopustí, sdělil izraelský rozhlas.

Izraelská média uvedla, že židovská mládež žijící v sousedních osadách se kvůli nesouhlasu s rušením vesnice Migron střetla s příslušníky izraelských bezpečnostních sil. Vzbouřenců se prý sešly desítky.

Podle soudních dokumentů byl Migron vystavěn zčásti na soukromé palestinské půdě bez souhlasu izraelské vlády. Izraelský nejvyšší soud nařídil minulý týden týden vystěhování všech obyvatel Migronu, který se nachází asi 15 kilometrů severně od Jeruzaléma, do 4. září. Lidé z Migronu se mají přestěhovat na území oficiální osady Psagot, vzdálené asi dva kilometry.

Migron byl založen v roce 2001 a v roce 2009 čítal asi 250 obyvatel. Stal se jedním ze symbolů odporu osadníků hájících svou přítomnost na západním břehu Jordánu.

Osada měla být vyklizena již dříve, izraelský soud ale několikrát lhůtu k odchodu obyvatel Migronu posunul. Minulý týden nejvyšší soud zamítl žádost osadníků, aby bylo vyklizení Migronu odloženo do roku 2015.

Dohady

Židovské osady vystavěné na palestinských územích, která Izrael obsadil během války v roce 1967, jsou jednou z hlavních překážek obnovení izraelsko-palestinských rozhovorů, jež byly pozastaveny v roce 2010. Palestinci chtějí na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě vytvořit samostatný stát a prohlašují, že osady brání vzniku jednotné, životaschopné země.

V Předjordánsku žije podle agentury AFP více než 340.000 židovských osadníků. Dalších více než 200.000 jich obývá čtvrti ve východním Jeruzalémě. Izraelská média nedávno uvedla, že se počet židovských osadníků v Předjordánsku za posledních 12 let zdvojnásobil.

Izrael považuje za nelegální ty osady, které byly vybudovány bez vládního souhlasu. Podle Palestinců i mezinárodního společenství jsou židovské osady nelegální bez ohledu na to, zda Jeruzalém jejich stavbu schválil, či nikoli.

Autor: ČTK

2.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

parlamentní volby v Horních Počernicích, 20.10.2017
SLEDUJEME ON-LINE
36 18

První den voleb skončil. O volby je zájem, někde přišlo víc než 50 procent lidí

V Polsku pobodal muž v nákupním centru osm lidí.
AKTUALIZOVÁNO
3 5

V polském nákupním centru pobodal muž devět lidí, jedna žena zemřela

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Prezident Zeman: Volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

Katalánsko zůstane španělské, prohlásil král Felipe VI.

Katalánský premiér Carles Puigdemont ve čtvrtek prohlásil, že jeho parlament hodlá vyhlásit nezávislost, pokud Madrid nebude souhlasit s dialogem. Do secesní krize v pátek podruhé zasáhl i španělský král Felipe VI. Ten uvedl, že Katalánsko „zůstává a zůstane“ podstatnou součástí Španělska.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení