Se španělským premiérem Marianem Rajoyem se telefonicky spojila německá kancléřka Angela Merkelová. Ujistila jej o německé podpoře v otázce španělské územní celistvosti, zároveň ho však vyzvala k intenzivnějšímu dialogu.
Podpora Madridu přišla také ze sousední Francie. Paříž žádné samostatné Katalánsko neuzná, jeho odtržení by navíc znamenalo automatické ukončení členství v Evropské unii, uvedla francouzská ministryně zahraničních věcí Nathalie Loiseauová. Ani bruselští představitelé nevyslyšeli volání separatistů, aby konflikt urovnali.
Španělská vláda vzpurný region varovala, že v případě jednostranného vyhlášení nezávislosti ihned zakročí. Napjatá situace v Katalánsku už mezitím stihla poškodit zdejší obchodní vztahy. Hned několik velkých společností oznámilo, že svou barcelonskou centrálu přestěhuje mimo Katalánsko.
Hlavní strůjce nelegálního hlasování, katalánský lídr Carles Puigdemont, podle všeho zítra oznámí odtržení Barcelony od Madridu. Zaštiťuje se přitom vůlí katalánského lidu. Referenda se nicméně zúčastnila méně než polovina oprávněných voličů. Lidé, kteří si přáli zachování současného stavu zaručujícího širokou autonomii, totiž předem avizovali, že hlasovat nepůjdou. Nechtěli svou účastí propůjčit plebiscitu legitimitu.
To, že značná část katalánské populace s odtržením nesouhlasí, zdůraznily i statisíce lidí se španělskými vlajkami, které o víkendu zaplavily ulice Barcelony. Ke klidu zbraní vyzval i člen katalánského kabinetu Santi Vila. "Neskákejte přes okraj propasti, protože strhnete další lidi s sebou," apelovala na všechny "rozumné členy katalánské vlády" španělská vicepremiérka Soraya Saenz de Santamaríaová.
Neústavní katalánský zákon o referendu předpokládá, že rozvod s Madridem potrvá půl roku. Podle konstituce z roku 1978 může španělská vláda reagovat například rozpuštěním regionálního parlamentu a vypsáním nových voleb. Rajoy už také pohrozil, že v případě vyhlášení nezávislosti regionu sebere dosavadní autonomní výsady.
