„Zahalování tváře na veřejnosti není v souladu s hodnotami dánské společnosti, ani platnými společenskými pravidly,“ uvedl již dříve ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen.

Zákon v Dánsku však nijak neomezuje nošení šátků nebo turbanů a jiných pokrývek, které zakrývají pouze vlasy.

Podle příznivců toto nařízení pomůže ochránit sekulární a demokratické hodnoty země. Argumentují také tím, že to přispěje k lepší integraci migrantů do dánské společnosti a pomůže zabránit tomu, aby byly muslimské ženy k zahalování nuceny proti své vůli.

S tím však nesouhlasí někteří odpůrci. Těm vadí, že ženy nebudou mít právo svobodně zvolit oblečení a vyjádřit tak svou identitu.

Jednou z nich je také jednadvacetiletá studentka pedagogiky Sabina. „Svůj nikáb si nesundám. A pokud to někdy udělám, tak jen proto, že to bude moje vlastní volba,“ uvedla. Mladá žena se také chystá ve středu spolu s dalšími odpůrci (připojí se i Dánové, kteří islám nevyznávají, ale vadí jim omezování svobody) vyrazit v Kodani do ulic protestovat.

Některé jeho účastnice chtějí jít na demonstraci se zakrytým obličejem. „Každý chce dnes definovat dánské hodnoty, které to ale jsou?“ říká dvacetiletá Meryem, která se narodila v Dánsku tureckým rodičům. Meryem nosila prý nikáb už předtím, než potkala svého manžela. Ten podle jejích slov podporuje její právo jej nosit, ale sám prý cítí, že život bez něj by byl v zemi snadnější.

„Věřím, že se člověk musí do společnosti nějakým způsobem integrovat, získat zde vzdělání, a tak dále. Ale nemyslím si, že nošení nikábu znamená, že neuznáváte dánské hodnoty,“ dodává dvacetiletá dívka, která studuje molekulární medicínu na Aarhuské univerzitě.

Stejně jako Sabina, i Meryem plánuje proti zákazu protestovat.

"Nejsem zastáncem ani odpůrcem nikábu," říká devětadvacetiletý Mathias Olsen, který v Kodani vyrábí napodobeniny vikingských šperků. „Jen jsem toho názoru, že lidé mají právo nosit, co chtějí, ať už jde o muslimy nebo punkery.“ Podle Olsena se jedná o nařízení vlády, která zasahuje tam, kam nemá. „Podle mě jen sbírají levné body na už tak stigmatizované skupině,“ dodal.

Lidé, kteří tento zákon poruší poprvé, riskují pokutu do 1000 dánských korun (3460 korun). Při opakovaném porušení hrozí pokuta až 10 tisíc dánských korun. Dotyčný člověk musí na vyzvání policisty odkrýt obličej nebo opustit veřejný prostor.

Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.

První evropskou zemí, jež zakázala zahalování obličeje na veřejnosti, se v roce 2011 stala Francie. Nošení burek a nikábů je v současnosti zapovězeno nebo omezeno také v Bulharsku, Nizozemsku, Rakousku a německé spolkové zemi Bavorsko.