Australský novinář Julian Assange je zakladatelem serveru WikiLeaks, který – většinou anonymně – zveřejňuje nejrůznější tajné dokumenty. Mimo jiné unikly na veřejnost třeba záběry mučení iráckých civilistů americkou armádou či seznam členů pravicové Britské národní strany.

Právě na ekvádorské ambasádě, kde Assange pobýval v politickém azylu od roku 2012, jihoamerický stát během pěti let vyplatil kolem pěti miliónů dolarů na nejrůznější tajné služby. Patřili mezi ně tajní agenti v přestrojení a rovněž i umělá inteligence. Ti měli během zmíněné doby monitorovat nejen veškeré návštěvy na ambasádě, ale rovněž i její zaměstnance či dokonce britskou policii.

Akce měla údajně požehnání dřívějšího ekvádorského prezidenta Rafaela Correi. Dle jeho slov se jednalo o rutinní a skromný zásah, současný první muž země Lenin Moreno nicméně okamžitě nařídil stažení jakýchkoliv složek, které se měly starat o novinářovu bezpečnost.

"Prezident republiky přikázal, aby byla na velvyslanectví v Londýně stažena jakákoli dodatečná bezpečnostní služba. Od této chvíle se na místě bude udržovat běžný stupeň bezpečnosti, který je podobný ostatním ekvádorským velvyslanectvím všude po světe," stojí ve vládním prohlášení.

Assangeho problematická situace je Morenovi dle jeho vlastních slov "trnem v oku". Komunikační systémy australského žurnalisty, jenž mimochodem za svou práci v minulosti obdržel několik ocenění, byly pozastaveny už v březnu. Stalo se tak v reakci na tweety, v nichž šestačtyřicetiletý muž zpochybnil obvinění Britů, že za otravu bývalého ruského dvojitého agenta a jeho dcery v Salisbury jsou zodpovědní právě Rusové.