Kliknutím zvětšíteTajemné jezero Roopkund se nachází zhruba pět dní pěší chůze od nejbližší himalájské osady v indickém státě Uttarákhand. Jde o náročný, přibližně padesátikilometrový vysokohorský trek, při němž musí případní turisté nebo poutníci překonat pětitisícový himalájský hřeben Junargali, připomínající prý ostří nože. Jezero Roopkund leží na jeho druhé straně, zhruba 200 metrů pod vrcholem.
V roce 1942 se na tomto místě ocitl strážce indického národního parku Nandá Déví jménem Hari Kišan Madhwall, kterého čekal děsuplný pohled: v bezprostředním okolí jezera narazil na stovky lidských koster, svědčících o tragickém konci nejméně tří set, ale spíše až osmi set lidí.
Madhwall svůj nález ohlásil, ale byla válka a na pořádný průzkum nebyl čas. Veřejnost se tak o děsivém horském nálezu dozvěděla až koncem 50. let minulého století, kdy k jezeru zamířily první vědecké výpravy. „Jeden průzkumník popsal v té době toto místo indické rozhlasové stanici jako ‚příšernou scénu, při které se tajil dech‘,“ uvedl v roce 2019 časopis National Geographic.
Zpráva z 50. let vyvolala obrovský mezinárodní zájem a vedla k řadě dalších výzkumů, snažících se najít odpovědi na dvě stěžejní otázky: co se vlastně u jezera stalo a kdo byli ti nešťastníci, kteří tam zahynuli.
Hledání odpovědí na tyto otázky trvá dodnes. A všechny poznatky, jež se podařilo v uplynulých desítkách let získat, tuto záhadu ještě více komplikují. Platí to i o studii, jež byla v roce 2019 publikována v Nature Communications – ačkoli věrohodně vyvrátila řadu předchozích teorií, tajemství jezera Roopkund neodhalila.
Poutníci a rozzuřená bohyně mstící se za urážku
Po Madhwallově nálezu se mělo zprvu za to, že u jezera leží kostry japonských vojáků, podle hesla, že nejjednodušší řešení bývá to správné. Po válce přišli vědci s teorií, že by mohlo jít o pozůstatky tibetských obchodníků mířících k Hedvábné stezce, legendární cestě, která po dva tisíce let zajišťovala obchodní spojení mezi Čínou, Indií, arabským světem a jižní Evropou. Obchodníky mohla u jezera skolit epidemie nebo náhlá horská bouře, v níž zahynuli všichni naráz.
Tuto teorii posílily počátkem roku 2000 první předběžné výzkumy DNA z dochovaných lidských kostí, které naznačovaly, že u jezera Roopkund zahynuli lidé jihoasijského původu. Radiokarbonové datování ukázalo, že všichni zřejmě zahynuli kolem roku 800 našeho letopočtu, což napovídalo tomu, že skutečně všichni zemřeli při jedné jediné události, nejpravděpodobněji při řádění přírodního živlu.
Na studii z roku 2000 navázala o čtyři roky později forenzní analýza kostí, po níž se jako nejlepší hypotéza jevil závěr, že v 9. století zamířila k jezeru skupina indických poutníků, mužů i žen, jimž s jejich nákladem pomáhali místní horští nosiči, a všechny zřejmě zabilo obrovské krupobití (nasvědčovala tom patrná poranění na lebkách a nezhojené zlomeniny, jež mohly vzniknout následkem dopadu velkých krup).
A proč se několik stovek poutníků vydalo na tak nejistou cestu do hor? Vědci předpokládali, že šlo o dodnes trvající prastarou tradici hinduistické pouti zvané Nandá Déví Raj Yatra, která se koná v Himalájích každých 12 let k uctění bohyně Nandá Déví a představuje nejdelší a nejtěžší pouť na světě. Od jezera Roopkund se musí jít ještě do Homkundu, jenž je jejím konečným cílem.
„Dospěli jsme tehdy k závěru, že teorie o hinduistických poutnících je nejvěrohodnější, protože na místě se nenašly žádné zbraně. To naznačuje, že příčinou jejich smrti nebyl útok a že to nebyli vojáci. Našly se tam také zbytky hudebních nástrojů a o poutnících na pouti Nandá Déví Raj Yatra vyprávějí i dávné lidové příběhy. Analýza DNA z kosterních pozůstatků navíc odhalila, že jde o skupinu mužů a žen v širokém věkovém rozmezí, což opět posiluje hypotézu o poutnících,“ sdělila v roce 2021 BBC Veena Mushrif-Tripathyová, profesorka archeologie na indické Dekanské univerzitě v Pune, jež spolupracovala na výzkumu z roku 2004.
National Geographic připomíná v této souvislosti místní lidovou píseň popisující královský průvod, jenž během této pouti zneuctil posvátnost zdejšího kraje tím, že v něm tančily dívky. V reakci na to prý rozzuřená bohyně Nandá Déví zničila tuto skupinu „železnými koulemi“ svrženými z nebe.
Píseň se jeví jako dávná vzpomínka na ono děsivé krupobití, jež podle studie z roku 2000 opravdu mohlo velkou skupinu poutníků pozabíjet.
V roce 2019 se ale vědci k tajemným kostrám od jezera Roopkund opět vrátili. A ukázalo se, že ani tento příběh ve světle nových poznatků neobstojí. Nebo přinejmenším nevysvětlí všechno. Trochu znepokojivé ovšem je, že nový výzkum přinesl více otázek, než odpovědí.
Himalájské jezero Roopkund v zimě
Záhada se zamotává, umírali tam i lidé ze Středomoří
Nová úplná genomická analýza z 38 sad kosterních pozůstatků totiž ukázala, že k jezeru Roopkund skutečně dorazilo nejméně 23 lidí s jihoasijskými předky, ale nemuseli tam všichni zemřít naráz; podle nového výzkumu přišli o život někdy mezi 7. a 10. stoletím našeho letopočtu, možná sice opravdu v důsledku jedné smrtící katastrofy, ale možné je i to, že takových událostí bylo víc.
A co je ještě podivnější, mezi kostlivci od Roopkundu je i skupina 14 dalších obětí, které zemřely na stejném místě o tisíc let později než ty ostatní – a pravděpodobně opět najednou.
Tato mnohem mladší skupina pocházela na rozdíl od starších koster nikoli z jižní Asie, ale od Středozemního moře, přesněji řečeno z oblasti, kde se dnes nachází Řecko a Kréta. A to pořád není všechno. Spolu s ní totiž ve stejné době zahynul u jezera ještě nejméně jeden člověk, který měl východoasijský původ. Nikdo z lidí, jejichž pozůstatky vědci zkoumali, nebyl s nikým jiným ve skupině příbuzný. Další izotopové studie potvrdily, že jihoasijské a středomořské skupiny jedly odlišnou stravu.
Jak se k jezeru Roopkund, ležícímu pět tisíc metrů vysoko v Himaláji, dostali lidé ze Středomoří? Vědci to nevědí a nechtějí na to téma spekulovat.
„Snažili jsme se najít k roopkundským kostrám všechny možné linie jejich genetických předků, ale odpověď na otázku, proč k tomuto jezeru cestovali lidé ze Středomoří a co tam dělali, jsme najít nedokázali,“ cituje časopis National Geographic spoluautora studie Niraje Raie, archeogenetika Paleovědeckého ústavu Birbala Sahniho v indickém městě Lucknow.
Himalájské jezero Roopkund, když sníh trochu povolí
Podle dalšího spoluautora, vědce z oddělení evoluční biologie, Éadaoina Harneyho, tým přítomnost lidí ze Středomoří tak vysoko v Himalájích vůbec nepředpokládal. "Když jsme konečně získali analýzu DNA, bylo naprosto jasné, že někteří z těch lidí nemají jihoasijský původ, a rozhodně to nebylo něco, co bychom čekali," uvedl Harney.
Přijela snad na tradiční hinduistickou pouť nějaká skupina lidí ze Středomoří, která zůstala u jezera z nějakého zvláštního důvodu tak dlouho, až tam našla svou smrt? Podle Williama Saxe, vedoucího katedry antropologie na univerzitě v Heidelbergu a autora knihy o pouti, nedává takový scénář žádný smysl.
„Když se poutníci dostanou k jezeru Roopkund, mají před sebou pořád ještě pořádný kus další pouti, takže se tam většinou jenom krátce zastaví a projeví trochu úcty, chcete-li – ale není to pro ně a nikdy ani nebylo tak důležité jako samotná pouť,“ uvedl pro National Geographic Sax. Samotné okolí jezera popsal jako „trochu temné a strašidelné místo, kde člověk jen tak pokývne hlavou a jde dál“.
Záhada podivných kostlivců tak zatím trvá. Mlčenliví svědkové dávné tragédie dál tiše spočívají v jezerním údolí a nechávají si svůj tajemný příběh pro sebe.
24
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
