Jménem vlády pak ohlásila mimo jiné další zákony související s brexitem, nové daňové úpravy, posílení státní zdravotnické služby NHS, opatření týkající se boje proti zločinu, lepší přístup ke vzdělání a kroky k ochraně životního prostředí.

Britská média ale podotýkají, že jen málo návrhů má šanci stát se zákonem, protože současný konzervativní kabinet v čele s premiérem Borisem Johnsonem nemá v Dolní sněmovně většinu a země navíc patrně míří k předčasným volbám. Domácí agendu také plně zastiňuje nadcházející odchod Británie z EU, který má nastat už za 17 dní, ale Londýn a Brusel se stále nedohodly na podmínkách rozluky.

"Je to podivný den. Projev královny je normálně velkou událostí, ale letos je to v podstatě jen zahřívací kolo před zveřejněním volebního programu konzervativců. Je totiž nepravděpodobné, že jakékoli z oznámených opatření projde," napsala na twitteru analytička Laura Kuenssbergová z BBC. "Vláda sice oznamuje svůj program, ale chybí jí hlasy k tomu, aby mohla cokoli prosadit. Kuriózní. Bezprecedentní," uvedl komentátor BBC Robert Peston. Labouristická opozice dnešní dění označila za frašku.

Parlament dnes bude o vládním návrhu programu jednat a nakonec o něm patrně koncem týdne hlasovat. Posledním premiérem, který toto hlasování prohrál, byl podle BBC v roce 1924 konzervativec Stanley Baldwin.

Třiadevadesátiletá panovnice do Sněmovny lordů, kde je vládní program za přítomnosti členů Dolní sněmovny tradičně ohlašován, dorazila s veškerou pompou kočárem a s příslušnými královskými insigniemi. To je při této ceremoniální příležitosti tradicí.

Nejdelší zasedací období

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní. Obvykle se tak děje na jaře.

Předchozí zasedací období bylo kvůli brexitu nejdelší od občanské války z poloviny 17. století, trvalo od června 2017. Ukončilo jej nařízení panovnice až 8. října.

Stejným nástrojem už byla činnost parlamentu pozastavena ve druhém zářijovém týdnu, nejvyšší soud toto rozhodnutí ale o dva týdny později anuloval, protože podle něj v této věci vláda postupovala nezákonně. Královně kabinet v čase krize kolem brexitu doporučil zasedání přerušit na skoro pět týdnů, přičemž podle soudců mimořádný krok nebyl patřičně zdůvodněn. Zákonodárci se následně 25. září vrátili ke své práci.