Košer a halál maso se poté vyváželo do Evropy i do zemí jako Egypt, Írán či Izrael. Jenže koncem loňského roku polský ústavní soud tyto praktiky zarazil, a země tak přichází o miliony eur, napsala agentura AP. I proto nyní polská vláda zvažuje, že by rituální zabíjení zvířat za určitých podmínek znovu povolila novým zákonem.

I když je polská kuchyně založena zejména na vepřovém mase, které je pro muslimy a židy zapovězené, země si během posledních pár let vydobyla jedinečné postavení i na trhu s halál a košer masem. Vývozy tohoto produktu každý rok rostly o 20 až 30 procent. „Bůh nám nadělil dobré jídlo, dobrou půdu a dobrá zemědělská zvířata. Muslimským zemím zase dal to, co se skrývá pod povrchem - černé zlato," říká muftí Tomasz Miskiewicz, hlavní muslimský představitel v Polsku. „Existují země, kde žije velké množství obyvatel, jako například Egypt či Indonésie, které potřebují toto jídlo a nemají dostatek zvířat, která by jim maso vyprodukovala," dodává.

Specifické zpracování masa měla vždy na starosti židovská a muslimská komunita v Polsku. Toto průmyslové odvětví ale nabízelo i další tisíce pracovních míst rovněž pro Poláky jiných vyznání. Tedy jen do té doby, než zakročili ochránci zvířat a polský ústavní soud jim dal za pravdu a rozhodl, že tento druh usmrcování zvířat je neústavní. To ale zástupci menšin odmítají. Jak uvedl hlavní polský rabín Michael Schundrich, v židovských tradicích mělo blaho zvířat vždy své pevné místo. „Více než 3000 let dochází k usmrcování zvířat takovým způsobem, aby trpěla co nejméně," dodal Schundrich.

Návrat produkce halál a košer masa do Polska

Zástupci polského masného průmyslu se do debaty, který ze způsobů zabíjení je pro zvířata šetrnější, nijak nezapojují. Důležitý je pro ně zejména obchod a zisk. I premiér Donald Tusk by byl rád, kdyby se produkce halál a košer masa do jeho země opět vrátila. Proto již jeho kabinet předložil nový návrh zákona, který by to umožňoval. V legislativě je samozřejmě upravena i mnohem větší ochrana zvířat.

Polští poslanci se mají tímto zákonem zabývat v příštích několika týdnech. Vzhledem k tomu, že má vláda v zákonodárném shromáždění většinu, návrh nejspíš projde. Očekává se ale velmi vášnivá debata. Zástupci průmyslu by nejraději viděli legislativu v platnosti již nyní, země podle nich přichází o miliony eur. „Zakázat rituální zabíjení byla obrovská chyba s nedozírnými následky," říká Witold Choiński z organizace Polskie Mieso, která zastřešuje producenty masa. Žádné oficiální statistiky nejsou k dispozici, nicméně ztráty budou podle něj obrovské.

Firmy jsou před krachem, o práci může přijít až šest tisíc lidí

Toto průmyslové odvětví vydělávalo každý rok okolo 500 milionů eur (13 miliard korun) a teď už téměř půl roku stojí. Každý rok se ze země vyváželo 100 tisíc tun košer nebo halál hovězího a 100 tisíc tun drůbežího masa. Nástupci Polska se podle muftího Tomasze Miskiewicze postupně začínají stávat Maďarsko, Lotyšsko, Česká republika i Bosna.

Poláci byli ještě nedávno jen krůček od podpisu dlouhodobé smlouvy o odběru halál potravin se Saúdskou Arábii. Z dokončení kontraktu ale sešlo právě kvůli nejasné situaci v zemi. Mnoho polských společností, které se tímto průmyslovým odvětvím zabývaly, je před krachem a o práci tak může přijít až 6000 lidí. „To si Polsko nemůže dovolit. Většina producentů masa sídlí v místech, kde si lidé jinou práci nenajdou. A žádný kabinet nemůže přece dopustit, aby se v době finanční krize najednou ocitlo na ulici 6000 lidí," uzavírá Choiński.