Kliknutím zvětšíteJižní provincie Zambie je s výjimkou okolí cizími turisty navštěvovaných Viktoriiných vodopádů chudou oblastí nebohaté rozlehlé středoafrické země. Proto sem míří většina rozvojových projektů, které Česká repuplika v této patnáctimilionové zemi uskutečňuje. A to především v zemědělství a na místním venkově, kde Česko například finančně podpořilo vybudování lisovny oleje.
Svým způsobem tak Česko pokračuje v pozitivním odkazu cestovatele Emila Holuba, který byl v druhé polovině 19. století asi nejvýznamnějším pokračovatelem slavného britského cestovatele Davida Livingstona, po kterém je dodnes pojmenováno více než stotisícové město u Viktoriiných vodopádů, hlavní turistické centrum země.
Uprostřed úhledného města Livingstone je dnes velké etnografické muzeum s Livingstonovým jménem. Hned vedle jeho památníků je tam na nejčestnějším místě umístěna i busta českého cestovatele Emila Holuba. Livingstonovo muzeum, které ve spolupráci s velvyslanectvím České republiky uspořádalo loni slavnostní večer a speciální výstavu ke 150. výročí Holubovy objevitelské cesty, si ho totiž připomíná jako velkou a na rozdíl od mnoha jiných Evropanů velice kladnou postavu.
Livingstone Museum
Přesvědčit se o tom mohl při své návštěvě rozvojových projektů v Livingstonu a okolí i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podobně jako Emil Holub se i on zajímal i o historii zdejšího regionu, jejíž expozice dnes zabírá asi polovinu muzea.
Současně byl potěšen úctou, kterou dodnes český cestovatel v Zambii požívá. „Jde o výraznou českou stopu v Africe. Zmapoval život místních kmenů, což je i pro dnešní Zambijce cenný zdroj o jejich vlastní minulosti,“ hodnotí ministr.
Holubovy knihy, přeložené do mnoha světových jazyků včetně angličtiny, popisují totiž zvyky a život místních kmenů na úplném počátku koloniální doby, která mnohé změnila.
Holub byl objevitel, ne kolonizátor
Holubovi z dnešního pohledu také pomáhá, že na rozdíl od jiných cestovatelů a objevitelů nepracoval pro žádnou koloniální velmoc. Zájmy Rakouska-Uherska se na rozdíl od ostatních evropských mocností nesoustředily na budování koloniální říše mimo Evropu, ale na rozšiřování území monarchie směrem na Balkán.
Holub shromáždil na svých cestách (ta druhá byla významně finančně podpořena císařem Františkem Josefem I. ) doslova vagony sbírkového materiálu. I když je jeho získávání z dnešního pohledu problematické, některé vzácné artefakty naopak Holub zachránil před zničením v době diamantové horečky.
Když ale člověk prochází oproti českým Holicím chudě vypadajícím Livigstonovým muzeem, těžko se ubrání otázce, zda by Česko nemohlo pomoci více než jen loni věnovanými čtyřmi panely s fotografiemi. Zvláště, když spoustu sbírkových předmětů cestovatel v závěru života rozdal do mnoha českých škol, kde se na ně dnes v koutech kabinetů nebo na půdách mnohdy jen zbytečně práší. A v Livingstonu by přitom byly cennou součástí zdejší sbírky.
Holub nám pomáhá poznat vlastní historii
Sami Zambijci ale dnes nic takového neřeší. V muzeu v Livingstonu mají speciálního průvodce, který umí zpaměti v angličtině odvyprávět celý životopis českého cestovatele. „Emil Holub se narodil jako první syn doktora, měl vždy zájem o cestování, a to ho v roce 1872 přivedlo poprvé do Afriky,“ začíná průvodce prohlídku.
Viktoriiny vodopády:
Za klíčový přínos považuje především vůbec první mapu Viktoriiných vodopádů, kterou Holub vytvořil a nechal v roce 1880 vytisknout. „Vedle Davida Livingstona patří Emil Holub k největším objevitelům, právě kvůli této mapě,“ říká průvodce. „Nejde ale jen o mapu, ale také o to, že Holub vedle přírody kolem vodopádů popsal také život zdejších lidí zde v Zambii. Když si dnes čteme knihu například o zdejším národu Tonga, poznáváme, jak tehdy žil,“ dodává.
Livingstone Museum
Pro našeho průvodce je novinkou, že v Česku je ve východočeských Holicích Holubovo velké Africké muzeum. „Oooo, skutečně? To jsem nevěděl,“ vyhrkne bezděčně. „Každopádně Emil Holub položil skvělý základ pro spolupráci mezi lidmi České republiky a Zambie,“ tvrdí před velkou vitrínou. V ní je Holubova další busta, jeho knihy v několika jazycích i jeho slavná mapa vodopádů.
Patří mu zde hvězdné místo mezi „dobrými Evropany“, „Objeviteli a misionáři“, jak zní nápis na této části expozice. Evropští kolonizátoři a otrokáři jsou naproti.
„Těšíme se, že k nám do muzea budou přicházet čeští turisté, kteří se vydají k Viktoriiným vodopádům. Protože to, že k nám přijdou a zaplatí vstupné, nám pomůže udržovat muzeum i odkaz Emila Holuba," říká muž.
V prodejně suvenýrů si lze koupit i pohlednici Emila Holuba, která je naivním malířským dílem ze setkání Holuba a místních náčelníků od známého zambijského malíře Stephena Kappaty. Samozřejmě jsem si ji koupil. Na druhé straně pohlednice jsem si až v Praze přečetl, že pohlednice byla vydána v Českém Krumlově v roce 2007 ke dnům Afriky v České republice.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
