Igor Korobov se do čela GRU postavil v roce 2016 a během své téměř tříleté služby obdržel nejvyšší státní vyznamenání, titul Hrdina Ruska. Během letošního roku však rozvědka zaznamenala řadu neúspěšných operací, odhalených západními zpravodajskými službami a médii.

Po neúspěšném pokusu o vraždu bývalého agenta Sergeje Skripala a následném odhalení operace západními médii se v Rusku objevily spekulace o tom, jaký bude další osud šéfa rozvědky. Neověřené informace z ruských médií podle agentury Reuters říkají, že si ho kvůli kauze předvolal sám prezident Vladimir Putin.
Korobov se následně nezúčastnil listopadové moskevské slavnosti, na které Putin společně s čelními představiteli vlády oslavili sté výročí GRU. Ruský prezident během ceremoniálu ocenil rozvědku za její „schopnosti a unikátní dovednosti“.
Změny nejsou nutné
Kromě případu Skripal čelila GRU i dalším kauzám. Nizozemsko obvinilo ruské agenty z pokusu o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se sídlem v Haagu. Podle zpravodajských služeb USA se zase rusové snažili o ovlivnění amerických prezidentských voleb v roce 2016. Spojené státy dokonce v březnu zařadily Korobova na černou listinu osob, které se měly podílet na „ohrožování kybernetické bezpečnosti na příkaz ruské vlády“.
Ruská vláda v souvislosti s nevydařenými operacemi odpovídala na otázky reportérů, zda se na ministerstvu dopravy chystají změny. „Nízká úroveň obvinění proti GRU znamená, že takové změny nejsou nutné,“ uvedl tehdy podle Reuters Kreml.
