Zpráva přichází jen několik málo dní před tím, než se v Hanoji, hlavním městě Vietnamu, uskuteční historicky druhé setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vůdcem komunistické Severní Koreje Kim Čong-unem.

Podle CNN se jedná o snahu Washingtonu, jak vyslat směrem do Pchjongjangu vstřícné gesto, kterým Kim dlouhodobě podmiňuje zvýšení aktivity své země ohledně ozbrojení. Bezprostředně po loňském summitu v Singapuru, kde se oba muži tváří v tvář sešli vůbec poprvé, sice KLDR jistá opatření vedoucí ke snížení napětí na Korejském poloostrově podnikla, od té doby však celý proces uvízl v mrtvém bodě. Další kroky v oblasti jaderného odzbrojení mají následovat právě až poté, co své úsilí znásobí rovněž Američané.

Pokud nadcházející mítink dopadne úspěšně a obě strany se na uvedené výměně dohodnou, vyšle podle webu CNN americká vláda do Severní Koreje několik styčných důstojníků, což by v podstatě odstartovalo počátek nové éry oficiálních diplomatických vztahů. Zmínění důstojníci by zde měli působit pod vedením zkušeného pracovníka, který je znalý místního jazyka.

Plán, který už jednou ztroskotal

S podobným návrhem přitom v minulosti obě země již jednou přišly. Stalo se tak v roce 1994. Na základě intenzivního vyjednávání bylo rozhodnuto, že si USA a KLDR vymění sedm styčných důstojníků. Vzápětí ovšem komunistický režim od tohoto záměru odstoupil. Jednalo se o reakci na narušení demilitarizační zóny podél 38. rovnoběžky americkým vrtulníkem, k němuž došlo v závěru téhož roku.

KLDR se jaderných nezvdá

Ačkoliv k žádným novým jaderným testům od září roku 2017 nedošlo a rétorika obou ještě do nedávna znepřátelených států se značně změnila, odzbrojení Korejského poloostrova, na němž se vloni Trump s Kimem domluvili, vázne.

Podle satelitních snímků navíc Severní Korea nadále pokračuje v rozšiřování své klíčové raketové základny, která disponuje střelami s dlouhým doletem.

Šéf amerických tajných služeb Dan Coats pak minulý měsíc v tamním Senátu prohlásil, že KLDR bude podle něj „hledat způsob, jak si udržet zbraně hromadného ničení, a je nepravděpodobné, že se vzdá svých nukleárních zbraní a produkčních schopností, protože její vůdci pohlíží na nukleární zbraně jako kritický faktor nutný k přežití režimu“.