Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ať si každá země sama určí kvóty, řekl na summitu Conte. Sánchez žádal o pomoc

Šestnáct zástupců členských států EU se v neděli odpoledne sešlo v Bruselu na neformálním minisummitu. Tématem byla mimo jiné eskalující migrační krize, přičemž se k ní postupně vyjádřila většina přítomných. Ta hlavní schůzka je nicméně naplánována až na čtvrtek.

24.6.2018 10 AKTUALIZOVÁNO 24.6.2018
SDÍLEJ:

Emmanuel Macron a Giuseppe Conte.Foto: ČTK/ABACA/Blondet Eliot/ABACA

Jednání v belgické metropoli se zúčastnili vyslanci šestnácti členských zemí Evropské unie. Zasloužil se o něj předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, přičemž mělo jít pouze o neformální setkání.

Česká republika, konkrétně její zástupce, premiér Andrej Babiš, do bruselské schůzky nezasáhla. Účast jí údajně byla podle zástupců EU nabídnuta, Babiš se však spolu s dalšími členy Visegrádské skupiny (Polsko, Slovensko, Maďarsko) rozhodl, že na ni nedorazí.

Pracovní schůzka i porada

Jako první promluvila německá kancléřka Angela Merkelová. „Část dnešních diskusí bude o tom, jak ochránit naše hranice a jak zredukovat nelegální migraci. Jen tady ale problém nevyřešíme. Z toho důvodu mohou existovat dvoustranné a trojstranné dohody, v nichž si můžeme navzájem pomoci a nemusíme vždy čekat na vyjádření všech 28 členů. Berte dnešek jako pracovní schůzku i poradu, nic více, nic méně.“ Poté mimo jiné dodala, že na výběr, kdo jim azyl poskytne, uprchlíci nemají právo.

Na Merkelovou navázal italský premiér Giuseppe Conte, jenž přišel s inovačním dokumentem. „Rád bych prezentoval nový návrh Itálie, který byl sestaven na základě nedávných problémů. Jedná se o evropskou migrační strategii na více úrovních, která obsahuje šest podmínek a deset cílů. Chceme navrhnout politiku regulace a řízení migračních toků do Evropy tak, aby byla účinná a udržitelná, a to bez ohledu na nařízení z Dublinu,“ řekl Conte. Podle Itálie si má každá země pro migranty stanovit vlastní kvóty.

Francie nepotřebuje žádné lekce

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil na to, že Evropa je pod velkým tlakem migrace už od roku 2015. "Díky tvrdé práci se nám však konečně daří příliv uprchlíků redukovat. K vyřešení podle mě potřebujeme několik jednoduchých a jasných nápadů. Evropskou hodnotou je respekt k lidským právům a právům jednotlivců, je to i úcta dalších států. A také jejich solidarita, jež nás drží pohromadě," uvedl.

Řešení musí být podle Macrona takové, aby při něm mohly spolupracovat státy EU. Ať už všech osmadvacet, anebo jen několik z nich. "To nicméně vyžaduje odpovědnost. Francie nepotřebuje žádné lekce, tento rok jsme přijali druhý nejvyšší počet žadatelů o azyl. S tímto chci jít kupředu se všemi, kdo jsou připraveni nabídnout řešení a dosáhnout pokroku," dodal.

Ono řešení musí omezit toky nelegálních migrantů a ukázat způsob, jak s tímto problémem bojovat. Musí se tak ale stát humánní cestou. "To znamená, že chceme dál usilovat o to, o co se Francie snaží už delší dobu, a to o spolupráci se zeměmi mimo EU. Konkrétně například s Libyí a dalšími africkými zeměmi, s Balkánem či Asií," uvedl francouzský prezident. Evropské státy podle něj musejí ochránit své hranice. 

Udělali jsme obrovský pokrok

Pouze stručně promluvil premiér Lucemburska Xavier Bettel. „Nejde o přežití jedné kancléřky. Jde o hledání společné migrační a azylové politiky v Evropě.“

S krátkou řečí vystoupil i španělský premiér Pedro Sánchez. „Španělsko plní své závazky. Jdeme s EU a chceme dosáhnout jakési společné reakce na globální výzvu, kterou jsou migrační toky, jež přicházejí ze západního Středomoří. Chceme ale také požádat ostatních členské státy o pomoc, abychom mohli onen tok, který k nám ze zmíněné oblasti proudí, lépe kontrolovat.“

Potěšený byl dánský premiér Lars Rasmussen. "Podívám-li se na to z dánské perspektivy, nyní máme nejmenší počet žádostí o azyl za posledních devět let. Je to samozřejmě způsobeno našimi opatřeními, ovšem také těmi, které učinila EU. Jsem rád, že se konečně hovoří o tom, jak potíž vyřešit externě. Ještě před rokem jsme nevěděli, jak problému čelit jinak než v rámci Evropy, teď jej můžeme rozluštit v úzké spolupráci s africkými zeměmi, odkud migranti přicházejí.“

Sérii prohlášení uzavřel belgický premiér Charles Michel. Ve svém výstupu upozornil, že pro Belgii je důležitá kontrola vnějších hranic EU, což je předpoklad pro volný pohyb lidí v schengenském prostoru. Za druhé je ale nezbytné vymezit, jaké jsou "potenciální podmínky pro místa a azylová centra v souladu s mezinárodním právem". Jako třetí věc zmínil Dublin. "Je důležité, aby byla zaručena solidarita a odpovědnost,“ řekl Michel.

Další summit, tentokrát už oficiální a s českou účastí, je naplánován na čtvrtek.

Autor: Šimon Sedlařík

Místo události:
24.6.2018 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek

Stát chystá povinné kontroly zraku řidičů. Problémy mají tři čtvrtiny

Outlet Aréna Moravia.
9

V Česku otevírá už čtvrtý outlet. Bitva o zákazníka se přiostřuje

Na letišti v Moskvě srazilo letadlo člověka. Stroj pokračoval v cestě

Na největším moskevském letišti Šeremťjevo byla nalezena mrtvola. Jednalo se o deportovaného cizince, kterého na ranveji srazilo letadlo. Stroj nebyl při incidentu poškozen a pokračoval v plánovaném letu do Athén. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na mluvčí letiště.

Nejnovější trendy v pečení chleba? Roste zájem o kvas i záparu

Zvyky spotřebitelů při nákupu pečiva se mění. Zatímco dosud při rozhodování dávali s ohledem na nižší cenu přednost tradičním výrobkům, nyní se méně bojí experimentovat.

Austrálie odmítne pakt OSN o migraci. Je v rozporu s její azylovou politikou

Austrálie nepodepíše globální pakt OSN o migraci, protože se neslučuje s její tvrdou imigrační politiku a ohrozil by i její národní bezpečnost. Ve středu to oznámil australský premiér Scott Morrison. Informovala o tom agentura Reuters.

Glosa Tomáše Jirsy: Trvalý spor o klima

Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu dospěl nedávno k závěru, že na zastavení globálního oteplování zbývá přesně 12 let. Vědci, tedy panelisté -alarmisté, říkají, že je do roku 2030 nutné snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT