Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti také žádá propuštění 24 zajatých námořníků, na které ruský soud uvalil vazbu. Rovněž se obrátilo i na Evropský soud pro lidská práva.

Podle nich mají lodě plující v mezinárodních vodách úplnou imunitu kromě státu, pod jehož vlajkou plují. „Článek 95 úmluvy o mořském právu stanovuje, že vojenské lodě mají na otevřeném moři plné imunitu vůči jurisdikci jakéhokoli státu kromě státu, pod jehož vlajkou plují,“ cituje list Ukrajinska pravda ukrajinské ministerstvo pro dočasně okupovaná území a vnitrostátní uprchlíky.

Podle rezoluce OSN je útok ozbrojených sil na lodě jiného státu agresí a zadržení vojáci jsou pod ochranou ženevské konvence o válečných zajatcích, tvrdí ministerstvo. To také zdůraznilo, že organizátory či pachatele agrese nemine trest. 

Oblast konfliktu

Válečný stav a stanné právo na Ukrajině

Situace mezi oběma zeměmi eskaluje od neděle, kdy ruské vojenské lodě v Kerčském průlivu zadržely tři plavidla ukrajinské armády a 24 vojáků internovaly. Polovinu z nich v úterý ruský soud v krymském Simferopolu poslal na dva měsíce do vazby. Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu a stanného práva. 

K dění v Kerčském průlivu pak ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že se jednalo o předem připravenou akci Moskvy. "Oni to připravili. Byla to cílená akce za použití letectva, prostředků radioelektronického boje a s podporou výsadkových vojsk a speciálních sil," citovala jeho slova agentura Unian. Rusové naopak tvrdí, že ukrajinská plavidla vplula do ruských vod nelegálně. 

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov také zdůraznil, že neví o žádných rozhodnutích týkajících se osudu zadržených ukrajinských lodí a jejich posádek, ani o případné výměně za Rusy uvězněné na Ukrajině, informuje Interfax. Peskov se také ohradil proti slovům amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož jde o agresi. Americký prezident rovněž uvedl, že kvůli tomuto činu možná nesetká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Setkání je plánované na okraj summitu G20.

Agrese

„Jedna věc je, pokud označuje za agresi počínání ukrajinských vojenských lodí. O to se lze hádat, zda to byla agrese, anebo ne. Ale je jiné, jestli nazývá agresí počínání ruských pohraničníků, kteří překazili pokus o porušení státních hranic Ruska. S tím nesouhlasíme,“ řekl Putinův mluvčí. 

Ukrajinský prezident se po incidentu v Kerčském průlivu rovněž snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na jeho výzvy nereagoval. Rusko však ve středu oznámilo, že posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu, kam nasadí nové rakety S-400 Triumf. Jednotka prý v blízké době nastoupí do bojové pohotovosti.