Historie českého osídlení v Clevelandu byla, jak už to tak někdy bývá, dílem náhody. Kolony mířící z východního pobřeží do zavedených českých sídlišť v Nebrasce, Illinois a jiných částech rozlehlého amerického středozápadu projížděly Clevelandem. Zamýšlely zde jen na chvíli spočinout, ale když spatřily neomezené možnosti, co se týče obchodu a hospodaření, v další cestě již nepokračovaly.

Porevoluční vlna

Lákalo je také liberální prostředí a příležitost šířit své názory v tisku. Tytam byly věčné obavy z rakouské cenzury a tuhého policejního režimu po porážce revoluce roku 1848. První dobrodruzi z naší kotliny, konkrétně jistí pánové Čapek a Doubrava, si koupili pozemky a vybudovali farmy na západ od řeky počátkem 50. let 19. století. O skutečné kumulaci českého živlu uprostřed babylonu jiných národů v jedné lokalitě lze však hovořit až v nadcházejícím desetiletí, konkrétně na Broadway, Croton Street a Woodland Avenue, protínající město ze západu na východ.

Čtěte také: Zeman oznámil, že Kmoníček bude velvyslancem v USA

Zde se usadilo sto čtyřicet rodin, vyrostla budova Slovanské lípy a první česká farnost, zasvěcená svatému Václavovi (St. Wenceslaus). O pár let později vznikl kostel svatého Cyrila, první jednota Sokola s názvem Perun, pěvecký sbor Lumír-Hlahol-Tyl, dramatický kroužek Včelka a čile se rozvíjely i české živnosti. Dařilo se zejména hospodám. Roku 1869 městské statistiky hlásily již 669 rodin pocházející z Čech a Moravy, nejvíce z oblasti Milevska.

Jeden z prvních příchozích Leo Levý po dlouhé době vzpomínal na strastiplné putování tehdejších českých pionýrů: „Tážete se, jaká byla naše plavba? Byla jako tisíců jiných v dobách tehdejších. Dlouhá a plná útrap, hladu, nebezpečí a trpkého zklamání. Byli jsme stěsnaní jako slanečkové v sudu a nebylo divu, že záhy vypukly nakažlivé nemoce. Čechů byl na lodi mnoho a asi 25 z nich tu zemřelo. Přivezli jsme na břeh americký velký počet sirotků, jimž na lodi zemřeli otec i matka. Ubozí! Co se z nich stalo, jaký osud stihl je v této zemi? Probojovali vítězně ten boj životní, či zahynuli bídně kdes?

Česká výhoda – gramotnost

Cleveland se zařadil mezi nejvíce se rozvíjející průmyslová centra Ameriky. Obyvatelstvo se za jedinou dekádu téměř zdvojnásobilo, prosperovaly místní ocelárny, slévárny, lakovny, obuvnický a oděvní průmysl, masny, dřevozpracovatelské závody.

Češi byli vyhledáváni jako zruční řemeslníci a dělníci, například pro loděnice vyrábějící parníky nebo Rockefellerovo ropné impérium Standard Oil Company. Oproti jiným skupinám migrantů měli nezpochybnitelnou výhodu spočívající v až 98% gramotnosti. Mohli tedy zastávat i odpovědnější pozice. Narůstaly řady českých lékařů, právníků, učitelů či architektů.

Celý článek si přečtete na serveru Dotyk.cz