Nebyl prezidentem ani ministrem, přesto dlouhá léta přímo ovlivňoval americkou zahraniční a tím pádem i světovou politiku. Před 95 lety se narodil polsko-americký politolog a poradce několika amerických prezidentů a viceprezidentů Zbigniew Brzezinski. Jeho díla jsou dodnes povinnou četbou pro studenty politologie. V osobním životě získal Brzezinski díky sňatku zajímavé propojení na Českou republiku. 

Jeho politickým kariérním vrcholem bylo, když v letech 1966 až 1968 působil jako poradce tehdejšího amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona, a v letech 1977 až 1981 jako poradce pro národní bezpečnost tehdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera. Brzezinski například stál (a to jak v přeneseném slova smyslu, tak doslova) u uzavření SALT II, jedné z bilaterálních smluv mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, jejíž podstatou bylo omezení či zakázání vývoje některých druhů balistických raket s jadernými hlavicemi.

Společně s dalšími lidmi v čele USA musel tento původem Polák stát u rozhodování, jak se Spojené státy postaví k íránské revoluci. Je mu přičítáno i rozhodnutí o americké podpoře afghánských muslimských mudžáhidů v boji proti sovětským vojákům po jejich invazi do Afghánistánu. Na Blízkém východě ale kromě kontroverzí slavil i úspěchy - podílel se také na historické egyptsko-izraelské mírové dohodě z Camp Davidu v roce 1979.

Názorově byl Brzezinski silně protisovětský, zastával tvrdý postoje vůči východnímu bloku a podporoval silné postavení Západu. V jednom z rozhovorů popsal, že jeho pozdější politické názory silně utvářely zážitky z dětství. Jako syn polského diplomata totiž přímo viděl rozpínání nacismu a společně s rodiči pak z Kanady, kam jeho rodina odešla před vypuknutím války, sledoval, jak do jeho rodné země na základě uzavření paktu Ribbentrop-Molotov vpochodovaly nacistické i sovětské jednotky. „Neskutečné násilí, které bylo vykonáno vůči Polsku, ovlivnilo mé vnímání světa a učinilo mě citlivějším k myšlence, že velká část světové politiky představuje zásadní boj,“ uvedl Brzezinski. 

Polák s českými příbuznými 

Brzezinski se narodil 28. března 1928 do rodiny polského diplomata. Jeho otec byl koncem 30. let vyslán do kanadského Montrealu, odkud s celou rodinou vnímal hrůzy, které se udály v jeho rodné zemi. Po skončení konfliktu už Brzezinski zůstal žít v Kanadě, kde vystudoval. „Nejdříve studoval ekonomiku a politickou vědu na McGillově univerzitě v Montrealu. Magisterský a doktorský titul z politických věd pak získal později na stejné univerzitě a na prestižním Harvardu, kde pak působil i jako odborný asistent,“ připomíná encyklopedie Britannica. Koncem padesátých let se Brzezinski stal oficiálně Američanem. 

Jako politolog se do hloubky zajímal o americko-sovětské vztahy a komunismus. V 60. letech působil na prestižní Kolumbijské univerzitě, kde vedl centrum pro studium komunismu. Ve stejné době jej jeho znalosti vystřelily do nejvyšších pater americké politiky - zařadil se do týmů poradců administrativy jak prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, tak jeho nástupce Lyndona Bainese Johnsona. 

close Vysoká hra. Politolog a poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski u partie šachu s tehdejším izraelským premiérem Menachemem Beginem. info Zdroj: Wikimedia Commons, Executive Office of the President of the United States, volné dílo zoom_in Vysoká hra. Politolog a poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski u partie šachu s tehdejším izraelským premiérem Menachemem Beginem

Šedesátá léta se pro tohoto politologa stala úspěšným obdobím i v osobním životě. V roce 1961 se oženil s oceňovanou sochařkou Emilií Benešovou, se kterou se setkal na Harvardu. A získal tím zajímavé propojení na české dějiny. Benešová totiž byla praneteří československého prezidenta Edvarda Beneše. Pár měl spolu tři děti - dva syny, z nichž se oba vydali v otcových šlépějích, a dceru, která působí jako novinářka. 

Carterův muž, který nemá rád Sovětský svaz

Čelem k největším zahraničně politickým výzvám stál Brzezinski jako poradce pro národní a zahraniční bezpečnost prezidenta Jimmyho Cartera. S Carterem spolupracovali už od jeho prezidentské kampaně, ve které se samotná příští hlava USA označila za nadšeného studenta Brzezinskiho díla. „Líbil se mi okamžitě a vyvinul se mezi námi skvělý osobní vztah. Byl inovativní a byl zcela přirozenou volbou na pozici mého poradce pro národní bezpečnost,“ uvedl Carter v prohlášení po Brzezinského smrti. 

Už Carterův inaugurační projev, na jehož psaní se Brzezinski podílel, naznačil, že USA nyní přitvrdí v přístupu k hlavnímu světovému konkurentovi - Sovětskému svazu. Brzezinski totiž zastával postoj, že USA by měly více podporovat disidenty ve východním bloku. „Do sporu s tehdejším americkým ministrem Cyrusem Vancem se ovšem dostal poté, co propagoval podpis smlouvy SALT II, která mimo jiné znamenala výrazné omezení některých sovětských balistických raket s jadernými hlavicemi výměnou za snížení počtu amerických řízených střel s plochou dráhou letu,“ zmiňuje encyklopedie Britannica. 

Zbigniew Brzezinski o situaci v Evropě a Rusku po annexi Krymu:

| Video: Youtube

Zatímco ale i přes tuto dohodu zůstávaly vztahy USA a SSSR napjaté, Brzezinski se zasadil o výrazné zlepšení amerických vztahů s Čínou. „Pod jeho vedením otevřely USA svou první oficiální ambasádu v Pekingu od chvíle, kdy se v této asijské zemi v roce 1949 dostali k moci komunisté,“ poznamenává Britannica. 

Smrtonosná operace Orlí spár

Nejproblematičtějším bodem kariéry brilantního politologa a odborníka na mezinárodní vztahy se ovšem staly blízkovýchodní země - konkrétně Írán a Afghánistán. Brzezinski totiž chybně vyhodnotil sílu íránské islámské revoluce v roce 1979.

„Když pak revoluce uspěla, USA neměly žádné diplomatické vztahy s novými íránskými náboženskými vůdci. Tato situace silně limitovala diplomatické možnosti v době, kdy v Íránu došlo k zajetí amerických rukojmí na americké ambasádě v Teheránu. A názory, že Carterova administrativa špatně vyhodnotila íránskou krizi, pak následně přispěly k jeho porážce v dalších prezidentských volbách,“ uvádí encyklopedie Britannica. 

close Poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski s dalšími vysoce postavenými muži americké administrativy v Bílém domě. info Zdroj: Wikimedia Commons, U.S. National Archives and Records Administration, volné dílo zoom_in Poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski s dalšími vysoce postavenými muži americké administrativy v Bílém domě

Sám Brzezinski byl jedním z iniciátorů takzvané operace Orlí spár pro záchranu rukojmí z ambasády. „Tento katastrofický pokus vyústil ve ztrátu osmi amerických životů,“ připomíná list New York Times

Přesto, že íránským fiaskem a Carterovou prohrou ve volbách skončila Brzezinského éra prezidentova poradce, až do smrti před šesti lety sehrával pozici důležité osobnosti americké zahraniční politiky - ať už díky svému dalšímu působení na akademické půdě, nebo když radil i v administrativě prezidenta Baracka Obamy. „V roce 1981 byl oceněn Prezidentskou medailí svobody za roli v normalizaci vztahů USA a Číny,“ píše CNN

V tomto století se Brzezinski řadil mezi odpůrce americké invaze do Iráku v roce 2003 a varoval před vyostřením vztahů s Íránem. „Patřil mezi těch pár expertů, kteří silně varovali před americkým vstupem do Iráku,“ upozorňuje web New York Times.

Před několika lety, po vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive ruské anexi Krymu, v rozhovoru pro CNN Brzezinski uvedl, že Putin začal novou studenou válku.