"Dlouhý a vytrvalý boj za svobodu a nezávislost ve vašich zemích, zemích ve středu Evropy, patří k historickým předpokladům tohoto 9. listopadu před 30 lety," řekl Steinmeier hlavám států zemí visegrádské čtyřky (V4), kterou vedle Česka tvoří i Slovensko, Polsko a Maďarsko. "Maďaři, Poláci, Češi a Slováci se chopili svobody. Chopili se svobody pro Evropu a skoncovali s rozdělením kontinentu. Svoboda Evropy je jejich zásluhou," zdůraznil na společném obědě na zámku Bellevue.

Země střední Evropy stihl Steinmeier ocenit už dopoledne u památníku připomínajícího příspěvek zemí Visegrádu k pádu berlínské zdi, k němuž se hlavy států vydaly společně. Ještě předtím se prezidenti i s kancléřkou Merkelovou a dalšími německými politiky zúčastnili hlavního vzpomínkového aktu u nedalekého památníku berlínské zdi na ulici Bernauer Strasse, která je jedním z hlavních symbolů rozděleného Berlína.

Všichni během ceremoniálu do mezer ve zdi zasunuli růže. Ve stavbě, která si od roku 1961 vyžádala 140 životů, tak symbolicky udělali otvory.

Oběti režimu

Šéfka německé vlády ve svém projevu k výročí vzpomenula oběti režimu komunistické Německé demokratické republiky (NDR) a připomněla, že demokratické hnutí ve východním Německu mělo vzor například i v československé Chartě 77.

"Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá," citovala pak Václava Havla a poznamenala, že "žádné zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny".

Oslavy vyvrcholí večer dvouhodinovou multimediální akcí u Braniborské brány, se za Českou republiku zúčastní ministr zahraničí Tomáš Petříček, který dnes pád berlínské zdi označil za jeden z mezníků na cestě k "naší vlastní svobodě".

Večerního vyvrcholení oslav, kterým byla dvouhodinová akce u Braniborské brány, se za Českou republiku zúčastnil ministr zahraničí Tomáš Petříček, který dnes pád berlínské zdi označil za jeden z mezníků na cestě k "naší vlastní svobodě".

Steinmeier před desítkami tisíc lidí v místě, kudy berlínská zeď také vedla, vyjádřil přesvědčení, že v Německu od roku 1989 vyrostly další - a tentokrát neviditelné - zdi z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je podle něj musejí strhnout.

Oslavy historického zlomu, k němuž gratuloval také americký prezident Donald Trump, podle něhož nemůže žádná železná opona zadržet železnou vůli lidu, se dnes ale nesoustředily pouze na Berlín. Lidé vzpomínali i na řadě míst podél bývalé hranice mezi oběma Německy.