„Nová směrnice nalezla rovnováhu mezi zlepšováním bezpečnosti našich občanů a vnitřním trhem s legálními střelnými zbraněmi," řekl novinářům nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti Ard Van Der Steur.

Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos připomněl, že otázka lepší kontroly střelných zbraní je prioritou od loňských teroristických útoků v Paříži.

Nová pravidla zpřísňující možnosti pořizování a držení zbraní navrhla Evropská komise loni v prosinci právě jako součást reakce na útoky. Členské země EU o nich jednaly také v takzvaném smíšeném výboru, kde jsou též zástupci Švýcarska, Norska, Islandu či Lichtenštejnska.

Přísnější pravidla podle nizozemského ministra výrazně snižují rizika, že původně legální, především automatické a poloautomatické zbraně se dostanou na nelegální trh a do špatných rukou. Směrnice přitom určuje minimální pravidla, země si mohou zvolit ještě přísnější legislativu.

Technické parametry

„Nyní jsou lépe definovány technické parametry, které umožňují zákaz nejnebezpečnějších zbraní," vypočetl Van Der Steur. V návrhu před jednáním s europarlamentem tak mezi zakázané patří například krátké palné zbraně se zásobníkem nad 20 nábojů, schopné bez nabíjení vystřelit více než 21 ran, dlouhé palné zbraně se zásobníkem nad deset nábojů, tedy bez nabíjení schopné střílet nejméně jedenáctkrát či poloautomatické zbraně, které mohou být zkráceny pod 60 centimetrů bez toho, že by byla ohrožena jejich funkčnost.

Nizozemský ministr připomněl také budoucí označování zbraní, které zlepší jejich dohledatelnost a lepší přeshraniční informační výměnu. Údaje o zbrani a jejích „zásadních částech", by měly být uchovávány 20 let.

V Česku tuto věc odmítly vláda i obě komory parlamentu s poukazem na to, že teroristé své činy páchají nelegálně získanými zbraněmi, nikoli zbraněmi legálně drženými.

Podle Van Der Steura se ale v nedávných teroristických útocích ukázalo, že část použitých zbraní byly právě deaktivované a původně legální střelné zbraně, které byly následně nezákonně reaktivovány.

Nizozemské předsednictví, které kompromis připravovalo, dosáhlo shody nad množstvím výjimek, například pro sportovní střelce. Van Der Steur míní, že se podařilo najít rovnováhu mezi potřebou posílit bezpečnost na jedné straně a „existující praxí" v řadě členských států na straně druhé.

Příkladem může být Švýcarsko, které mají tradičně bývalí vojáci doma poloautomatické zbraně. „V diskusi byly státy, které chtěly jít ještě o kus dál. A jiné, které říkaly, že už to zachází moc daleko. V zásadě proto se nám podařilo kompromis najít," poznamenal Nizozemec.

Nizozemsko je v první polovině roku předsednická země EU. Vyjednávání s europarlamentem ale bude především na následujícím slovenském předsednictví. Příslušný výbor parlamentu svůj postoj odsouhlasí podle až všeho příští týden, jednání se tak budou odehrávat nejspíš i v září.