"Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě," uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson.

Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním plenárním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Na zprávě podle AFP pracovalo po tři roky 450 expertů; mezi 132 členských zemí IPBES patří i Česká republika. 

"Příroda ubývá rychlostí, kterou nikdy předtím nezažila. Naše zvyšující se spotřeba potravin a energií je hlavní hnací silou," cituje server BBC vědce. Podle nich lze tyto trendy zastavit, ale budou zapotřebí "transformativní změny."

Odborníci podle AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů: využívání půdy (zemědělství, odlesňování), přímé využívání zdrojů (rybolov, lov), změnu klimatu, znečištění a invazivní druhy. Výsledkem je ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin z odhadovaných osmi milionů na Zemi.

Stručná, 40stránková zpráva je možná nejsilnější obžalobou toho, jak lidé dosud zacházeli se svým jediným domovem. "Země kvůli lidem trpěla v celé své historii. Za posledních 50 let se však z těchto škrábanců staly hluboké a nezahojitelné jizvy," píší vědci. 

Lidé podle odborníků využívají a znečišťují přírodu nejvíce v historii. "Vážně poškozeno" tak podle nich je 75 procent suchozemského prostředí a 66 procent moří.

Zničeno mnoho přírodních ploch

Světová populace se od roku 1970 zdvojnásobila, světová ekonomika vzrostla čtyřnásobně, zatímco mezinárodní obchod se zvýšil více než desetkrát. Aby se tento stále se rozrůstající svět byl schopen uživit, obléknout a mohl energeticky fungovat, bylo zničeno mnoho přírodních ploch, zejména lesů v tropických oblastech, a to přímo ohromujícím tempem.

Mezi lety 1980 a 2000 bylo ztraceno 100 milionů hektarů tropických lesů, zejména kvůli chovu skotu v Jižní Americe a plantážím palmového oleje v jihovýchodní Asii. Daleko hůře než lesy jsou na tom však mokřady. V roce 2000 totiž existovalo 13 procent těch, které zde byly kolem roku 1700.

Města se rychle rozrostla a městské oblasti se od roku 1992 zdvojnásobily.

Podle globálního hodnocení je nyní přímo ohroženo v průměru asi 25 procent zvířat a rostlin. Země v průběhu příštích desítek let pravděpodobně přijde o přibližně milion druhů, což desetkrát až stokrát více, než je průměr za posledních 10 milionů let.

"Zaznamenali jsme opravdu nebývalý pokles biologické rozmanitosti a přírody. To je zcela odlišné než to, co jsme dosud mohli v lidské historii zaznamenat," uvedla Kate Braumanová z University v Minnesottě a jedna z autorek studie.

Studie rovněž zaznamenala, že kvalita půdy se zhoršila jako nikdy předtím. Tím se snížila produktivita 23 procent povrchu země. "Naše nenasytné chutě produkují horu odpadů. Od roku 1980 se znečištění plasty zvýšilo desetinásobně," dodává Braumanová. 

Stále není pozdě

Podle studie také každý rok vypouštíme 300-400 milionů tun těžkých kovů, rozpouštědel, toxických kalů a dalších odpadů do vody.

Autoři právě zveřejněné práce uvádí, že stále však není pozdě zabránit tomu nejhoršímu. Podle nich je však potřeba jednat okamžitě a globálně. „Přírodu můžeme zachovat transformující změnou – zachovat, napravit a udržet,“ uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson.

„Transformující změnou máme na mysli fundamentální, systémovou reorganizaci technologických, ekonomických a sociálních faktorů, včetně paradigmat, cílů a hodnot,“ dodal. 

Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním plenárním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Klíčovým výsledkem tohoto setkání je zmíněná vědecká zpráva určená pro "rozhodující činitele". Ekologové doufají, že tyto závěry otevřou cestu k přijetí ambiciózních cílů na konferenci stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti příští rok v Číně.

Někteří vědci už dříve uváděli, že planeta je na prahu šestého hromadného vymírání. "Během pěti předchozích hromadných vyhynutí (před stovkami milionů let) jsme přišli o 75 procent druhů," uvedl Watson. Během posledních 500 let planeta podle něj ztratila asi dvě procenta druhů, což je uvedenému prahu vzdálené. Tempo vymírání druhů je ale podle zprávy IPBES několiksetkrát rychlejší než průměr uplynulých deseti milionů let. Při takové rychlosti by mez 75 procent mohla být překročena za několik set let.

Mnoho světových expertů v reakci na zprávu panelu OSN zveřejnilo otevřený dopis, nazvaný #Call4nature. Vyzývají v něm vlády, aby jednaly a zastavily financování aktivit vedoucích k destrukci přírody. Mezi signatáři je například britská primatoložka Jane Goodallová nebo herečka Juliette Binocheová.

Situace u nás

K vymírání živočišných druhů přispívá i Česko, a to zastavováním bezzásahových ploch v přírodě a ničením divočiny, ze které má užitek. V rozhovoru pro ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (AV ČR).

"Dochází k drastickému vymírání druhů, které nemá za milion let obdoby. Pokud se něco neprovede, je ohroženo milion druhů živočichů ze zhruba osmi milionů," řekl Kindlmann. Podle něj vymřou druhy, které jsou už dnes vzácné a zůstanou hlavně živočichové, které pro člověka nemají velký význam. Na zemi zůstanou hlavně myši, potkani, komáři a podobně.

Vymření druhů ovlivní podle vědců také kvalitu lidského života. "Asi čtvrtina léčiv pochází nějakým způsobem z přírody. Sedmdesát procent léků, které slouží na rakovinu, jsou buď v přírodě nebo tam mají základ," řekl Kindlmann. Dalším důsledkem by, jak tvrdí Kindlmann, mohla být ztráta úrody. "Potřebujeme například jablka. Ale aby plodila, potřebujeme opylovače. Jestliže nebudou ti, nebude úroda," dodal.

Lidé podle zprávy drasticky redukují místa, která nebyla ovlivněna člověkem a přírodní procesy tam probíhaly přirozeně. Podle Kindlmanna tato stanoviště lidem zdánlivě nepřináší peníze, tudíž existuje snaha přeměnit je například na pozemky pro rodinné domy. "Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství. Když se tam budou stále víc tlačit, tak divočinu zničí a přestanou být atraktivní," řekl.

Hledání řešení

Jednou z důležitých věcí, jak situaci zlepšit, je podle Kindlmanna environmentální výchova, aby lidé neničili divočinu, ze které mají užitek. Aby zachovali bezzásahová území a vzdali se vstupu do nich ve prospěch přírody.

Dalším způsobem jsou podle vědců lepší daňové systémy a dotace. Fungovat by podle Kindlmanna mohl například společný fond obcí na opravu přírody. "Jako máte v paneláku fond oprav, do kterého člověk povinně přispívá každý měsíc na opravu domu, jinak se rozpadne, tak by obce povinně dávaly určité procento z příjmů na opravu divočiny," vysvětlil Kindlmann.

Zpráva bude podle AV ČR vodítkem pro inovaci environmentální politiky ve více než 130 zemích. "Musí se rozšířit povědomí o zprávě, aby si lidé uvědomili, že to není legrace. Budeme muset honbu za penězi nahradit honbou za přežitím přírody, pro který ona nepotřebuje nás, ale my ji k přežití ano," dodal Kindlmann.