„Do té míry, do jaké se nám podaří zastavit odvodňování pevnin, na tolik můžeme zabránit katastrofám a zmírnit klimatickou změnu," uvedl. Nyní vyzval hlavy států, které ode dneška budou jednat na klimatické konferenci v Paříži, aby na tento fenomén pamatovaly.

Na zahajovací den konference dorazí do města, které se po teroristických útocích nadále nachází ve výjimečném stavu, 147 šéfů vlád, včetně prezidentů USA Baracka Obamy, Ruska Vladimira Putina nebo Číny Si Ťin-Pchinga. Českou delegaci bude zastupovat premiér Bohuslav Sobotka.

Ten o opatřeních, která by měla zamezit klimatickým změnám, jednal dokonce s čínským prezidentem na návštěvě v Pekingu minulý týden. „Tady si myslím, že je důležité, aby Čína podpořila závaznou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů," řekl Deníku Sobotka.
Jenomže postoj Česka je v tomto ohledu poměrně nejednoznačný. Na jednu stranu se snaží snižovat emise skleníkových plynů, na druhou stranu vláda třeba odklepla prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí.

Skleníkové plyny

Přitom spalování fosilních paliv je jedním z největších zdrojů skleníkových plynů. „Abychom nepřekročili oteplení o dva stupně Celsia, museli bychom 90 procent současných zásob fosilních paliv nechat v zemi," upozornil při nedávné návštěvě Prahy přední světový klimatolog a člen Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Hans Joachim Schellnhuber.

A právě o ty dva Celsiovy stupně v Paříži jde. Na konferenci by se měla vytvořit celosvětová aliance, která by měla být schopna udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s předindustriální érou. Tato ujednání by pak od roku 2020 měla nahradit Kjótský protokol. Mnohé státy už dopředu avizovaly závazek, o kolik sníží emise skleníkových plynů. Nejdůležitějšími hráči jsou v tomto případě Spojené státy a Čína, které se na vypouštění skleníkových plynů podílejí ze 40 procent a které se v minulosti ke Kjótskému protokolu nepřipojily.

Dosáhnout dohody nebude jednoduché, protože ne zrovna vstřícně se na hranici dvou stupňů Celsia dívají významní producenti ropy, jako je třeba Saúdská Arábie, nebo Indie s rychle se rozvíjející ekonomikou. Ze snižování emisí mají obavy i někteří čeští zemědělci, zejména chovatelé skotu. Ten je totiž jedním z hlavních producentů metanu, farmáři se obávají, aby se snahy ke snižování emisí neprojevily i ve snižování stavu krav.

Klimatické změny, co nás čeká?