Do hodnocení se započítávaly i další parametry, například poměr uprchlíků a imigrantů k obyvatelům s trvalým pobytem a státním občanstvím, výdělky a podmínky umožňující začlenění cizinců do společnosti, mezi něž se počítá třeba výuka jazyka dané země nebo rekvalifikace.
Pro Švýcary a jejich vysoké hodnocení hovořil silný švýcarský frank a také poptávka po vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovnících. Důležitým hlediskem byl i pocit bezpečí vůči teroristickým útokům.
Pár pih na kráse
Ale ne vše, co deník spočítal a zjistil, bylo pozitivní. A také to uvedl. Skvrnou na kráse alpské země je krajně pravicová strana Švýcarská lidová strana (SVP), která v roce 2014 iniciovala kontroverzní protiimigrantské referendum a již dva roky trvající politické hašteření švýcarských stran a politiků kolem práv občanů Evropské unie žijících ve Švýcarsku.
Podle výzkumu Expate Insider se 36 procent cizinců ve Švýcarsku domnívá, že vztah domácích vůči nim není příliš přátelský, zatímco světový průměr nespokojenosti je podle US News & World Report poloviční.
Výchova dětí je drahá
Pro cizince je také složité integrovat se do zdejší kultury, hodně peněz stojí výchova a péče o děti. Cizincům také vadí, že si sice většinou vydělávají hodně peněz, ale velmi nesnadno získávají přátele a začleňují se do společenského života „starousedlíků“.
Jestli je Švýcarsko třetí nejpřijatelnější imigrantskou destinací, tak v hodnocení kvality života se v žebříčku, který tento deník také sestavil pro rok 2017, se země pod Alpami umístila na samotném vrcholu. Na druhém místě skončila Kanada a třetí je Velká Británie. Imigrantsky nejpřitažlivější Švédsko skončilo šesté. Česká republika je podle tohoto hodnocení 37.