Armstrong se na začátku srpna podrobil zákroku, při němž mu byl voperován bypass. Podle tehdejších informací se mu po operaci dařilo dobře. Dnešní zpráva jeho rodiny neuvedla, kdy ani kde skonal.

Neil Armstrong se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta v Ohiu. Od mládí se zajímal o létání a již v 16 získal první pilotní licenci. Začal studovat Purdueovu univerzitu a ještě před jejím dokončením vstoupil do americké armády, kde se stal pilotem námořnictva. Během korejské války absolvoval na osm desítek bojových letů.

V roce 1955 po ukončení studií získal místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně Národního úřadu pro letectví a vesmír – NASA). Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Poprvé se do vesmíru podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8.

Svou nejslavnější cestu nastoupil spolu s Buzzem Aldrinem a Michaelem Collinsem 16. července 1969. Během jednoho z nesledovanějších letů historie si do skafandru tehdy osmatřicetiletý Armstrong pouštěl i Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka.

Tři hodiny na povrchu

Na povrch tehdy člověkem ještě nedotčeného Měsíce dosedl v přistávacím modulu Eagle (Orel) spolu s Aldrinen 20. července. Když sestupoval z modulu po žebříku, zapsal se do paměti lidstva i tím, že pronesl slavnou větu, že jde o „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo". Na povrchu Měsíce pak s Aldrinen strávil téměř tři hodiny, během nichž sbírali vzorky, dělali pokusy a fotografovali.

„Byl to prostě úžasný pohled, předčil jakýkoliv vizuální zážitek, který jsem kdy potom měl," vzpomínal Armstrong později.

Po návratu ze své druhé a poslední vesmírné cesty patřil Armstrong k nejpopulárnějším lidem zeměkoule. V USA dostal Prezidentskou medaili Svobody, na měsíci po něm byl pojmenován jeden z kráterů, poblíž místa přistání.

V NASA zůstal do roku 1971, kdy odešel a přednášel leteckou mechaniku na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem. V posledních letech se držel spíše v ústraní.

Armstrong udělal v roce 1969 pověstný "velký skok pro lidstvo"

Američtí astronauti Buzz Aldrin a Neil Armstrong při první misi Apollo 11 v roce 1969.Americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci, udělal v červenci 1969 pověstný „velký skok pro lidstvo". Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. Dnes Armstrong ve věku 82 let zemřel.

Cesta rodáka z malé farmy ve státě Ohio do vesmíru nebyla jednoduchá, ačkoli létat toužil od dětství. V šestnácti, tedy ve věku, kdy mladí Američané obvykle dostávají řidičský průkaz, už měl Armstrong první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT), nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě.

Aby si nemusel dělat starosti se školným, upsal se tehdy sedmnáctiletý Armstrong americkému námořnictvu – výměnou za studium slíbil odsloužit nějaký čas v uniformě. Po necelých dvou letech také musel studia leteckého inženýrství přerušit, od oboru se ale příliš nevzdálil. Absolvoval osmnáctiměsíční letecký výcvik a krátce po dvacátých narozeninách se oficiálně stal pilotem námořnictva Spojených států. Do civilu se přitom hned tak vrátit neměl.

Ve stejné době totiž vypukla válka v Koreji, ve které sehrály americké vojenské síly a zejména letectvo výraznou roli. Na korejském nebi tak nemohl chybět ani Neil Armstrong, během roku aktivní služby absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení. Po návratu do civilu se vrátil i ke studiu a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně Národního úřadu pro letectví a vesmír; NASA).

Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Za ovládací pákou raketového letounu North American X-15 se dokonce podíval na samou hranici vesmíru, do výšky více než 63 kilometrů nad zemským povrchem. Díky tomu se ocitl ve skupině pilotů plánovaného raketoplánu X-20 a po jeho zrušení se začátkem 60. let dostal mezi astronauty NASA. Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze.

Díky tomu, že už nebyl aktivním vojákem, se Armstrong ostatně také stal jedním z nejznámějších astronautů všech dob. V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle (Orel) totiž seděl i plukovník letectva Buzz Aldrin, NASA ale dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista. Aldrinovi ještě patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa (neřekl ale nic světoborného, jen oznámil „hladké přistání") a pak přišly Armstrongovy hvězdné okamžiky.

„Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!" ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." Poté otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili „na místečku velkém jako zahrádka" v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu.

Po návratu z druhé a poslední vesmírné cesty patřil Armstrong k nejpopulárnějším lidem zeměkoule. V USA dostal Prezidentskou medaili Svobody, navštívil přes 20 zemí světa, přesto ale zůstal skromným. Nikdy nevyhledával veřejná shromáždění, občas nicméně vystoupil na nějaké konferenci. V roce 1971 odešel z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem.