Roku 1992 spáchala sebevraždu čtrnáctiletá Irka, takzvaná Miss X. Dívka byla znásilněna, načež otěhotněla. Nevztahovala se na ni výjimka z přísného potratového zákona, podle něhož mohou irské ženy uměle přerušit těhotenství, jen pokud je bezprostředně ohrožen jejich život.

Morgan Freeman
MeToo zaměřila Morgana Freemana. Ze sexuálního obtěžování ho viní osm žen

Úřady usoudily, že Miss X není v ohrožení, a zabránily jejím rodičům, aby ji vzali na zákrok do Spojeného království, kde je interrupce povolena. Když se dívka o verdiktu dozvěděla, sáhla si na život. Její případ uvedl do pohybu řadu právních kroků, které teprve dnes – po 26 letech – vyústily v celonárodní referendum.

PRYČ S VÝSTŘELKY

Cílem je zrušit osmý dodatek ústavy a prosadit zákon umožňující potrat do dvanáctého týdne těhotenství, což je v jiných státech běžná norma. Současné Irsko zažívá vzrušené debaty v médiích, v nichž se hovoří o nutnosti umožnit ženám, aby svobodně nakládaly se svým tělem a mateřstvím.

Proti tomu stojí konzervativní názor náboženské pravice, která považuje všelidové hlasování za poslední možnost, jak umlčet pětadvacetileté snahy o liberalizaci irské společnosti.

Julia Skripalová
Julia Skripalová poprvé promluvila. Zotavování bylo pomalé a bolestivé, řekla

Za podstoupení nepovolené interrupce hrozí irským matkám až 14 let vězení. Řada z nich proto jezdí ukončit těhotenství do zemí, kde se potraty provádějí (ročně jde o více než 3000 případů). Nesouhlas irských úřadů je nutí činit tak ilegálně, čímž nemístně riskují, stejně jako dva tisíce irských žen ročně, které si ze zahraničí nelegálně objednávají potratové pilulky. Podle obhájců lidských práv je proto nejvyšší čas, aby irská vláda kontroverzní zákon změnila.

Nevyřčeným argumentem jsou též skandály spojené se zneužíváním dívek v irských azylových domech pro ženy v nouzi (Magdaleniny prádelny), k nimž docházelo po celé 20. století a které až teď vyplouvají na povrch.

Uprchlíci v ulicích Paříže
Paříž vyklidí ilegální tábory. Opustit je musí přes dva tisíce uprchlíků