Přes 200 milionů žen po celém světě podstoupilo některou z forem ženské obřízky. Kromě pěti států je mrzačení ženských genitálií všude nelegální, přesto se zákroky provádějí. Nevykonávají je však odborníci. Nehledí se ani na čistotu prostředí, což se ženám často stává osudným, informuje studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Začátky gynekologické praxe v 19. století nebyly o moc rozdílnější.

Vědecký tým z Anglie se zabýval analýzou dat úmrtnosti dívek v letech 1990-2020 v patnácti státech, kde zákroky probíhají. Mrzačení ženských genitálií neboli FGM je podle Světové zdravotnické organizace prováděno v Beninu, Burkina Faso, Kamerunu, Čadu, Pobřeží slonoviny, Egyptě, Etiopii, Guineji, Keni, Mali, Nigeru, Nigérii, Senegalu, Sieře Leone a Tanzanii.

FGM je jednou z hlavních příčin úmrtí v afrických státech, nepřežije ho 44 tisíc žen. Převyšuje i meningitidu, HIV nebo hladovění. Může za to i absence hygienického prostředí. Větší úmrtnost mají už jen střevní a respirační infekce nebo malárie.

„Práce v oblasti neinfekčních nemocí ukazuje, že účinné zásahy jsou možné, ale změna patriarchálních postojů často zaostává za jinými společenskými změnami. Důležitým prvním krokem by bylo postavit mrzačení ženských pohlavních orgánů mimo zákon i v zemích, kde je s ním v souladu. Právní změna může vést ke změně kultury,“ uvedl jeden z autorů výzkumu James Rockey.

V některých státech se zákrok provádí na téměř každé dívce. Největší procento žen s obřízkou je v Somálsku (98 procent) a Guineji (97 procent). Za nimi je Mali a Egypt s 91 procenty.

Mrzačení ženských genitálií nemá žádné zdravotní přínosy, společensky však žena získá na úctě. Jedním z hlavních důvodů obřízky je zvýšení její hodnoty jako nevěsty. Podle studie je téměř 70 procent zákroků prováděno dívkám do čtyř let. Pětina ho absolvuje mezi pátým až devátým rokem věku. Přes 8 procent od 10 do 14 let a 3 procenta mezi 15. a 19. rokem.

close Ženská obřízka. Ilustrační foto. info Zdroj: ČTK/ABACA/Guindy Rania zoom_in Ženská obřízka. Ilustrační foto.

Začátky gynekologie

Za otce moderní gynekologie se považuje americký lékař James Marion Sims. Vymyslel řadu nástrojů a položil vědomostní základy této vědy. Cesta k uznání měla však i stinné stránky.

Jeho gynekologická kariéra začala okolo roku 1880, když k němu přišla žena s vezikovaginální píštělí. Potřeboval víc zkušeností, aby zvládl operaci provést. Vzhledem k tomu, že žil na jihu Spojených států ve městě Montgomery v Alabamě, téměř dvě třetiny obyvatelstva tvořili otroci. Nabídl tak plantážníkům v okolí, že vyléčí jejich otrokyně se stejným problémem.

Na těchto nevolnicích se učil operovat. V autobiografické knize uvedl, že provedl několik desítek operací, než nabral dostatek sebevědomí, aby se pustil do zákroků na bílých ženách.

Všechny experimentální operace prováděl bez anestezie za plného vědomí. Otrokyně se navíc musely navzájem držet na operačním stole, aby neutekly. Většinu z nich musel operovat i několikrát, než se mu povedlo problém odstranit. Některé podstoupily až 30 operací.