Pětaosmdesátiletý Vela je prvním lékařem, který byl v souvislosti s ilegálními adopcemi obviněn. Docházet k nim mělo během vlády fašistického diktátora Francisca Franca i řadu let po jeho smrti a podle britské BBC se mezi lety 1939 a 1995 na území Španělska odehrály tisíce podobných případů.

Obžaloba bývalého gynekologa se opírala o svědectví dnes 49leté Inés Madrigalové, která byla své biologické matce odebrána během porodu v roce 1969. Madridský soud sice rozhodl, že se Vela dopustil únosu, podvodu a falšování dokumentů, vzhledem k uplynutí promlčecí lhůty však musel lékaře osvobodit. 

Obvinění přišlo pozdě

Madrigalová svou žalobu podala až v roce 2012, tedy celých 25 let po dosažení plnoletosti. Podle španělských zákonů přitom dochází k promlčení již po deseti letech. Žena však i přesto byla s výrokem soudu spokojená. „Jsem šťastná, protože se ukázalo, že mě ukradl,“ uvedla podle BBC Madrigalová.

Společně se svým právním zástupcem, který pro bývalého lékaře požadoval jedenáctiletý trest odnětí svobody, však uvedla, že plánuje podat dovolání ke španělskému nejvyššímu soudu. Podle jejího názoru nemohou Velovy zločiny zůstat bez trestu.

V hlavní roli církev

Kauzy ukradených novorozenců protínají desítky let španělské historie. K prvním případům mělo dojít již krátce po Francově nástupu k moci v roce 1939 a ty nejčerstvější se odehrály ještě na počátku 90. let 20. století. 

Případy se dařilo dlouhá léta tajit zejména díky tomu, že se katolická církev i lékařská profese ve Španělsku těší značné úctě a respektu. Španělské zákony navíc nevyžadují uvedení jména biologické matky v rodném listu dítěte. Právě katolická církev během období Francovy vlády zastávala významnou roli v oblasti sociálních služeb, mezi než patřily i nemocnice, školy a dětské domovy.

K okrádání rodičů docházelo podle BBC sofistikovaným způsobem, který připomíná praktiky organizovaných zločineckých organizací. Zatímco jeptišky a kněží evidovali čekací listiny potenciálních zájemců o adopci, lékaři v nemocnicích během porodů narozené děti odnesli a matkám následně sdělili, že jejich potomci zemřeli.

Zakrytí stop napomohl i zákon o amnestii, který měl původně pomoci ke snadnějšímu přestupu k demokracii, ale ve skutečnosti zabránil soudům i politikům, aby se případy obchodování s dětmi zabývali.