Podle společnosti Vinci Autoroutes, jež je největším francouzským provozovatelem mýtného systému, se úterní demonstrace konaly na přibližně 40 stanovištích její sítě. Na některých křižovatkách přitom vznikly závažné hmotné škody.

Kvůli požáru mýtné budky, která se nachází východně od Marseille, musela být dokonce krátkodobě uzavřena dálnice A50 mezi Marseille a Toulonem.

Demonstraci v Paříži podpořily i ženy, které se převlékly za Marianny, francouzský státní symbol.
V Paříži demonstrovaly tři tisíce lidí. Přidaly se i polonahé ženy

V souvislosti s úterními incidenty bylo zatím zatčeno dvacet osob. Podle agentury Reuters zatím zůstávají ve vazbě i další čtyři lidé, které policie kvůli podpalování mýtných zařízení zadržela již v sobotu.

Podle webu Radars-auto.com bylo během protestů poničeno nejméně 1600 radarů na měření rychlosti, což je asi polovina všech zařízení nainstalovaných ve Francii. Více než 250 jich pak bylo zcela zničeno.

Ztráty v řádu milionů eur

Ministerstvo vnitra odmítlo tyto počty komentovat, uvedlo však, že opravy jednoho radaru vyjdou průměrně na 500 eur, v některých případech se ale jedná až o desetinásobky této částky. Za poškození radarů hrozí výtržníkům pokuta ve výši až 75 tisíc eur. „I pouhé pověšení žluté vesty na radar - bez toho, aby bylo zařízení poškozeno – je přestupek,“ upozornil jeden z úředníků ministerstva.

Kvůli poničeným mýtným budkám a radarům tak francouzské úřady přichází o desítky milionů eur. V roce 2017 získaly výběrem mýtného průměrně 84 milionů eur měsíčně, informovala agentura Reuters.

Při protestech proti zvyšování cen paliv v Paříži použila policie slzný plyn a vodní dělo.
Francie se chystá na další vlnu protestů. Demonstrovat se bude už popáté

Od 17. listopadu zemřelo při nehodách způsobených protesty Hnutí žlutých vest několik lidí, a to většinou na kruhových objezdech.

 „V blízkosti mýtných bran i nadjezdů na dálnici by se řidiči měli pohybovat pouze s maximální opatrností. A to zejména kvůli přítomnosti velkého množství chodců,“ citovala agentura Reuters z prohlášení společnosti Vinci Autoroutes.

Protesty proti ekonomickým reformám

Členové Hnutí žlutých vest již několik týdnů protestují proti vládním ekonomickým reformám. Demonstrace a silniční blokády byly sice původně namířeny proti plánovanému růstu cen pohonných hmot, později však přerostly v protesty proti hospodářské politice francouzské vlády i samotnému Macronovi obecně.

Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za vůbec největší od nepokojů v roce 1968.

Emmanuel Macron.
Macronův projev nepřesvědčil. Francii hrozí další demonstrace žlutých vest