Kliknutím zvětšíteExtrémní vlny horkých veder, které zabíjejí i zdravé lidi během několika hodin, zasáhnou části indického subkontinentu, pokud nebudou brzy sníženy globální emise oxidu uhličitého.
Dokonce i mimo tyto hotspoty budou tři čtvrtiny z 1,7 miliardy obyvatel - zejména těch, kteří hospodaří v údolí Gangy a Indusu - vystaveny vlhkému teplu, které je na konci tohoto století považováno za "extrémní nebezpečí".
Nová analýza hodnotí dopad změny klimatu na smrtelnou kombinaci tepla a vlhkosti, udávanou jako teplota "vlhké žárovky" (WBT). Jakmile dosáhne hodnoty 35 stupňů Celsia, lidské tělo se nemůže bránit pocením a dokonce i lidé sedící ve stínu zemřou během šesti hodin.
Zjištění ukazují, že nejzávažnější dopady globálního oteplování mohou zasáhnout ty země, jako je Indie, jejichž emise uhlíku stále rostou, když zvedají miliony lidí z chudoby.
"Pro Indii je to dilema mezi tím, že je třeba rychle růst ekonomicky, spotřebovávat fosilní paliva a potřebou zabránit takovýmto potenciálně smrtelným dopadům," uvedl profesor Elfatih Eltahir z Massachusetts Institute of Technology v USA, který vedl studii. "Pro Indii globální změna klimatu již není abstraktní - jde o to, jak zachránit potenciálně zranitelné obyvatelstvo," dodal.
Tepelné vlny jsou již aktuálním rizikem v jižní Asii. Například v roce 2015 jejich následkem zemřelo na 3500 lidí. Indie pak zaznamenala v roce 2016 svůj nejteplejší den, když teplota ve městě Phalodi v Rádžastánu dosáhla 51 stupňů Celsia. Další studie pak tento týden spojila dopad změn klimatu se sebevraždami téměř 60 tisíc indických farmářů.
Chudí zemědělci jsou nejvíce ohroženi budoucími vlnami veder, ale přispěli velmi málo k emisím, které způsobují změnu klimatu. Východní část Číny, další zalidněná oblast, kde rostou emise, je také na cestě k extrémním vlnám horka a toto riziko v současné době zkoumají vědci.
Jejich předchozí výzkum, publikovaný v roce 2015, ukázal, že Perský záliv na Středním východě, srdce globálního ropného průmyslu, bude i nadále ohrožováno extrémně vysokými teplotami. Zejména Abú Dhabí, Dubaj, Dauhá a pobřežní města v Íránu.
Nová studie, publikovaná v časopise Science Advances, použila pečlivě vybrané počítačové klimatické modely, které přesně simulovaly minulé klima v jižní Asii a provedly analýzu s vysokou rozlišovací schopností regionu až do vzdálenosti 25 km. Vědci zjistili, že za běžného scénáře, v němž nejsou snižovány emise uhlíku, by 4 procenta populace utrpělo v letech 2071-2100 nejméně jedenkrát nevratné šestihodinové horké vlny.
Rozsáhlé oblasti jižní Asie - pokrývající 75 procent populace v oblasti - by pak byly vystaveny alespoň jedné vlně o rozsahu 31 stupňů Celsia WBT. To je již nad úrovní, kterou americká národní meteorologická služba považuje za "extrémní nebezpečí".
Pokud se však emise sníží zhruba v souladu s globální dohodou o změně klimatu v Paříži, nedošlo by k smrtelným WBT vlnám a celkový zásah extrémním horkem by byl nižší.
Analýza také ukázala, že nebezpečná úroveň 31 stupňů Celsia WBT by proběhla jednou za dva roky pro 30 procent populace - což je více než 500 milionů lidí - pokud by změna klimatu nebyla nijak korigována, ale pouze pro 2 procenta obyvatelstva, pokud by byly dosaženy pařížské cíle . "Problém je velmi alarmující, ale intenzita horkých vln může být výrazně snížena, pokud globální společnost přijme opatření," řekl k výsledkům studie Eltahir.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
